Frýdlantské železárny – jejich historie velmi úzce souvisí s pozdějším vznikem a rozvojem celého ostravského těžkého průmyslu.
Železárny ve Frýdlantě nad Ostravicí vznikly z železných hamrů zpracovávajících místní železnou rudu. Tyto hamry začaly na panství hukvaldském (Frýdlant) i frýdeckém (Staré Hamry, Malenovice) vznikat počátkem 17. století. Největšího rozmachu však dosáhly právě frýdlantské hamry, které se díky velkému zájmu svých majitelů, olomouckých biskupů a arcibiskupů, postupem času přeměnily na věhlasné hutě a železárny. Právě tyto železárny daly vzniknout v 1. třetině 19. století dnes mnohem slavnějším vítkovickým železárnám (viz. heslo), když se rozhodlo o vybudování pobočného závodu frýdlantských železáren ve Vítkovicích. Doba největší slávy frýdlantských železáren spojených s olomouckými biskupy a arcibiskupy je již dávno pryč, avšak zachovalo se mnoho hmatatelných i nehmatatelných památek. Jednak místní názvy šachtiska, uhliska, na výsypu a podobně, ale i některé původní stavby pocházející ještě z dob arcibiskupských železáren. Jedná se především o samotný hlavní závod rozkládající se na jižním okraji centra Frýdlantu. Zde se zachovaly některé úřednické objekty, původní haly, ale hlavně vzácná kaple sv. Barbory z roku 1844. na druhé straně Frýdlantu, v místě zvaném Kuty, se dochovala v areálu kdysi pobočného závodu jedna z hlavních úřednických budov. V neposlední řadě je třeba zmínit i síť několika náhonů, které se bývalými železárnami a celým Frýdlantem vinou, a jejichž vodní energie závody poháněla. Mnoho lidí si dnes bohužel již neuvědomí, že právě tyto dnes již jinému účelu sloužící stavby a závody, daly podnět k rozvoji a bohaté průmyslové historii celého Ostravska.Text: turistické
13.1. 2006 - Jan P. Štěpánek
