Jedním z nejznámějších uhelných revírů je kladenský, ležící na severozápad až západ od hlavního města. Je také nejstarší, první uhlí se tu začalo těžit koncem osmnáctého století. Jak se revír vyčerpával, těžba postupně klesala (a náklady stoupaly), až na přelomu tohoto a minulého století byla činnost zastavena úplně. Poslední hřebíček do rakve byl i neočekávaný výskyt metanu a s tím spojené neštěstí, čímž se staly otevřené doly nebezpečné pro pracovníky. Naštěstí, doba je tak pokročilá, že se všechno šmahem nezlikvidovalo, ale část povrchového zařízení bylo zakonzervováno a upraveno jako skanzen. Tím dolem, na který padl výběr, je i z místních písní a historek známý důl Mayrau, zvaný „majrovka“. Jeho šachty jsou sice podle důlních regulí zasypány, na povrchu však zůstalo vše zachováno tak, jak to havíři a ostatní pracovníci opustili, a měli se sem druhý den vrátit.
Jáma dolu Mayrau se začala hloubit v roce 1874, v roce 1877 došlo k odkrytí uhelné sloje o mocnosti 9 metrů. Těžilo se až do roku 1997, už v roce 1994 bylo rozhodnuto po ukončení těžby přeměnit důl na hornický skanzen.Text: historie
16.4. 2008 - Jiří Bašný