důl Mauritius

Bývalý důl Mauritius, ve kterém se těžila cínová ruda s přestávkami po celá čtyři století od r. 1545 do r. 1944, se nachází nad Hřebečnou. Jedná se o nejslavnější cínový důl Krušných hor.

V obslužném domku prohlídkové štoly Kryštof vám budou zapůjčeny helmy, svítilny, holínky a pláště. Z obslužného domku vede schodiště na úroveň štoly Kryštof (12 výškových metrů). Prohlídka v samotné štole trvá zhruba 1 hodinu, trasa má délku kolem 400 m a vede převážně po rovné počvě (pochozí podlaze štoly). Během prohlídky je možné vidět samotnou štolu i navazující dobývky a na konci velkou dobývací komoru. Ve štole jsou umístěny informační tabule a figuríny horníků v dobovém oblečení. Jedné prohlídky se může zúčastnit nejvýše 12 osob. Podzemní prostory bývalého dolu Mauritius jsou biotopem několika druhů netopýrů, především netopýra velkého a netopýra černého. Štola Kryštof je jednou z nejstarších štol dolu Mauritius. Začátek její ražby spadá již do druhé poloviny 16. století a využívána byla přes 200 let. Štola se do dnešních dnů dochovala v původním stavu, a slouží tak jako názorná učebnice ražby důlních děl a dobývacích metod užívaných od 16. do 18. století. Pro návštěvníky je zpřístupněno 13 metrů vysokým kovovým schodištěm zabudovaným do jámy dolu Mauritius. Vlastní prohlídková trasa ve štole měří více než 400 metrů (tam a zpět) a zahrnuje celkem 11 zastávek. Během cesty návštěvníci spatří úseky ražené ručně pomocí želízka a mlátku i partie rozšiřované pomocí sázení ohněm, narazí na několik krátkých odboček, hloubení a nadpatrových chodeb a setkají se také s figurínami horníků v dobovém provedení. Hlavní atrakcí celé trasy je ohromná podzemní komora na konci štoly – dobývka o délce 65 metrů, šířce 4–9 metrů a výšce v průměru patnáct, ale někde i 25 metrů, tedy o metr víc, než měří například rozhledna na Klínovci. Součástí prohlídky komory je i působivá audiovizuální projekce. Od 16. století byla na Hřebečné kromě dolu Mauritius (nazývaného podle prvního majitele též Behrův důl) v provozu i řada dalších, především pak Červený důl (Rote Grube). V něm však těžba skončila již v 18. století a dnes po něm zbyly obrovské propadliny na návrší mezi Hřebečnou a Bludnou. Mauritius se naopak ve druhé polovině 18. století vzepjal ke druhé konjunktuře, která trvala až do přelomu 18. a 19. století. Koncem 19. a počátkem 20. století důl vlastnili zahraniční těžaři, kteří jej vybavili moderní důlní a úpravárenskou technologií. I přes vysoké investice se však těžba naplno nerozběhla, stejně jako při nepříliš zdařilém posledním pokusu, který zde provedla od léta 1942 do listopadu 1944 německá společnost Sachsenerz. Mauritius, který tenkrát ještě nesl název Behrův důl po svém zakladateli, nebyl jediným dolem v regionu. Obrovský význam měl také sousední důl Rote Grube, k jehož propadlině můžete od Mauritia dojít po červené značce (necelé 2 km). Najdete tam také turisty oblíbené občerstvení U Červené jámy, originální kamenný domek s milou obsluhou. Mauritius byl největším cínovým dolem na české straně Krušnohoří, v provozu s přestávkami 400 let. Svůj plný potenciál ale ukázal až v 18. století, v době, kdy jeho sousedovi naopak začínal docházet dech. V té době už se skutečně jmenoval Mauritius, na počest katolického kněze a mučedníka sv. Moritze. Snad proto, že Moritz (česky Mořic) byl mimo jiné také ochráncem koní a Hřebečná měla tehdy německý název Hengst, tedy hřebec. O zpřístupnění štoly Kryštof se zasloužil zejména Spolek přátel dolu Sv. Mauritius, který má lví podíl i na tom, že je nyní z dolu národní kulturní památka. Štolu lze navštívit od začátku května do konce září. Celoročně je tu stálá teplota 7 °C, na což je třeba myslet i uprostřed parného léta. Před samotným vstupem do štoly návštěvníci vyfasují helmu, plášť a holínky. Nutná je předchozí rezervace prohlídek na www.dulmauritius.cz nebo v Infocentru v Abertamech.

Text: popis
5.10. 2021 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)