Divadlo Marcello, latinsky Theatrum Marcelli, italsky Teatro di Marcello, je starobylé divadlo pod širým nebem v Římě, postavené v závěrečných letech Římské republiky. Prostor pro divadlo byl zvolen Juliem Césarem. Založil ho záměrně vedle staršího chrámu zasvěceného bohu Apollonovi, na jehož počest se zde konaly divadelní hry. Dnes z něj zbyly jen tři korintské sloupy a část vlysu. César byl ale zavražděn dříve, než mohla být zahájena výstavba nového divadla. Stavba byla dokončena v roce 13 př. n. l. a slavnostně otevřena v roce 12 př. n. l. a Augustem pojmenována po jeho synovci Marcusi Claudiu Marcellusovi, který zemřel v roce 23 př. n. l. Divadlo mělo průměr 111 m a bylo největším a nejdůležitějším divadlem ve starověkém Římě. Původně mohl pojmout 11 000 až 20 000 diváků. Na konci 4. století byl vydán katalog, který uváděl, že kapacita divadla je 17 580 osob. Divadlo bylo postaveno převážně z tufů a betonu s kameny, kompletně opláštěné bílým travertinem. Jedná se také o nejstarší datovatelnou budovu v Římě, která využívá vypálených římských cihel. Síť oblouků, chodeb, tunelů a ramp, které umožňovaly přístup do interiérů takových římských divadel, byla obvykle ozdobena plátnem obsazených sloupů v řeckých řádech. Předpokládá se, že pro horní patro byly použity korintské sloupy, ale to je nejisté, protože divadlo bylo ve středověku rekonstruováno a odstraněna horní úroveň sedadel a sloupů. Divadlo ukončilo provoz na počátku 4. století a stavba sloužila jako zásobárna kamenů pro další stavby. Sochy umístěné uvnitř budovy však Petronius Maximus v roce 421 restauroval a ve zbývající stavbě zřídil malé obytné budovy. V raném středověku bylo divadlo využíváno jako pevnost, kdy se nazývalo templum Marcelli. Tím se komplex zachránil před další destrukcí. V 16. století byla na troskách starobylého divadla postavena rezidence rodu Orsini.

Text: historie
29.11. 2021 - Pavel Vítek

Zdroje
https://www.turismoroma.it/it/luoghi/teatro-di-marcello