Rovinaté Třeboňsko na jihu Čech pokrývaly ve starověku bažiny a močály. Ve středověku začali lidé krajinu pozvolna měnit. Nyní se nacházejí v lesnaté krajině na každém kroku důkazy o důmyslném hospodaření člověka s vodou, a to kanály, propusti, vodní tok, který teče na vrcholku náspu, nebo akvadukty.
Nejdůležitějším úkolem bylo pro naše předky zbavit půdu přebytečné vody a začít ji zúrodňovat. Vykopali tedy takzvanou Strouhu, umělý odvodňovací kanál, který byl však zničen během husitských válek. Na něj v renesanci navázal rybníkář Štěpánek Netolický, který vybudoval unikátní Zlatou stoku, umělý tok o délce 40 kilometrů. Každá generace vodohospodářů po něm pak odvodňovací systém vylepšovala a zdokonalovala. Výsledkem je soustava struh a potoků, ve které nechybí ani akvadukty, tedy přemostění vodního toku jiným vodním tokem. Známý je akvadukt na dohled od Třeboně. Poblíž něj vede stezka Okolo Třeboně, hojně využívaná cykloturisty. Podstatně mohutnější a atraktivnější je ale akvadukt u obce Majdalena. Renesanční Zlatá stoka tu byla v 70. letech minulého století svedena na betonový mostek, pod kterým teče odvodňovací Železná stoka, zvaná Odlehčovač.Text: popis
19.1. 2023 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)
|
Přihlášení |
