Kdy se v Nýrsku usadili první Židé, není známo. Ač bývá počátek zdejšího židovského osídlení kladen už do středověku, první písemná zmínka o Židech v Nýrsku je teprve z roku 1713. Židé obývali uzavřené ghetto trojúhelníkovitého tvaru, nazývané Judenwinkel (Židovský kout). Podle zprávy z roku 1727 zde bylo 16 domů. Roku 1880 žilo v městě 152 Židů, roku 1910 207 a roku 1930 139 Židů. Z ghetta zůstal zachován pouze radikálně přestavěný dům č. p. 136, který původně sloužil jako dům rabína a škola (cheder). Synagoga stávala v jeho sousedství nad řekou Úhlavou. Postavena byla roku 1797 jako náhrada za starší dřevěnou modlitebnu. Jednalo se o klasicistní budovu, detaily o její podobě a uspořádání se nedochovaly. Posledním rabínem byl Emil Klauber, který v Nýrsku působil od roku 1930 do zrušení židovské náboženské obce nacisty v roce 1938. Po zániku ŽNO přestala být synagoga udržována a zchátralá budova byla zbořena v roce 1958.

Text: historie
19.12. 2020 - Milan Caha

Zdroje
( ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech : Historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: ERA, 2004.)