Špitálky

V 9. století bylo území Starého Města téměř jistě součástí hlavního mocenského centra Velké Moravy Veligradu, k němuž patřilo sídliště na místě historického centra města Uherské Hradiště a církevní centrum na výšině v Sadech. Na základě archeologických nálezů a jejich množství a hlavně na obrovské rozloze lokality, několikrát převyšující rozlohu obdobných sídel té doby, je dnes již zřejmě nade vší pochybnost jasné, že Veligrad se nacházel na území dnešního Starého Města a Uherského Hradiště, jak o tom svědčí také dřívější názvy.

Ve Starém Městě se rozkládal mocenský areál s kamenným palácem moravských knížat a rotundou. V poloze Na Valách, v centru vůbec nejrozsáhlejší velkomoravské nekropole, stál další kostel, jiný pak i s malým pohřebištěm postavili na jihozápadním okraji města v místech zvaných „Špitálky“. Sídliště Špitálky leží na jižní ostrožně mezi tokem Moravy a Salašky. Při bagrování štěrkopísku v září 1949 upozornil místní badatel Antonín Zelnitius, že jsou porušovány slovanské kostrové hroby. Teprve když bagr narazil na základy zděné stavby, došlo k povolání archeologů. Než však mohli zasáhnout, zbyla ze základů jen polovina. Jak se brzy nato ukázalo, šlo o základy vlastnického kostela (druhého objeveného kostela z dob Velké Moravy) a velkomoravské hroby. Předpokládaný velmožský dvorec zatím nebyl nalezen, a pokud stál na jižní straně areálu, nalezen již ani nebude. Na loď o vnitřních rozměrech cca 7 x 5,8 m a se stopami pilířů navazovala na východní straně apsida 3 x 3 m a na západní straně předsíň, tzv. nartex, 5,8 x 5,8 m. Podle nalezených šperků, z nichž nejproslulejší je stříbrná plaketa se sokolníkem, a jiného inventáře v hrobech lze kostel datovat do druhé poloviny 9. století. Sídliště Špitálky bylo osídleno přibližně stejně intenzívně jako nedaleké sídliště Na Valách a jeho osídlení mělo přinejmenším stejně staré kořeny. Je tedy známo, že v 9. století zde, na samém jihozápadním okraji Starého Města, nad ohybem řeky Moravy, existovalo rozsáhlé sídliště, jehož součástí byl areál významného kostela. Podstatná část sídliště, stejně jako kostela a okolního pohřebiště, však byly zničeny při stavbě nedaleké železniční trati ve 40. letech 20. století. Pozůstatky orientovaného kostela z 9. století se dochovaly jen v polovině svého půdorysu a jsou vyznačeny nízkými kamennými zídkami. V r. 1969 byly prohlášeny národní kulturní památkou.

Text: historie
6.9. 2019 - Luděk Vláčil

Zdroje
a Jiří Špaček - památkový katalog, https://cs.wikipedia.org další