Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov založený po r. 1760. Po zániku židovského osídlení před 2. světovou válkou chátral. Kompletně zrekonstruován v letech 2010-2011. Nyní obsahuje něco přes 100 zachovalých náhrobků, převážně z období druhé poloviny 19. stol. až do 2. světové války.

Židovský hřbitov pocházející z první třetiny 19. stol. Utrpěl značné škody v období nacistické okupace a chátral i následující desetiletí do r. 1989. Zrekonstruován v r. 2004, nyní obsahuje 36 náhrobků převážně z 2. pol. 19. stol.

Židovský hřbitov u vsi Neznašov založen v první polovině 18. století. Zachováno přibližně 250 náhrobků a zrekonstruovaná márnice z r. 1858 s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých.

Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí založen v době kolem r. 1700. Je tu asi 270 náhrobků, přičemž nejstarší je datován do r. 1705. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1943. Márnice na hřbitově zbořena stejně jako synagoga. Majetek Židovské obce v Praze.

Menší židovský hřbitov z roku 1908, založen pro komunitu z Moravských Budějovic.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Roku 1895 si slavonický židovský modlitební spolek postavil ve zdejší Dlouhé ulici obecní dům. V jeho prvním patře existovala do roku 1938 modlitebna. Po II. světové válce budova sloužila českobratrské církvi, roku 1967 přestavěna na obytný dům.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

Chrám Církve československé husitské. Dům byl zakoupen a upraven pro konání bohoslužeb r. 1921, kdy pro vzrůstající počet účastníků setkání dosavadní místa přestala stačit. Později tento problém vyvstal znovu, a tak byl přikoupen sousední pozemek a r. 1926–27 byla přistavěna nová chrámová budova.

Původně benediktýnský klášter sv. Hypolita snad již z 9. stol. Ten zanikl po roce 1471. Nový barokní kamaldulský klášter dokončen roku 1695. Zrušen dekretem císaře Josefa II. v roce 1782. Dnes zakonzervované zříceniny kostela a řeholního příbytku.

Zřícenina kaple leží východně od obce Zduchovice na vrchu Jezerná. Pocházela z 18. století.

Zvon stojí přibližně ve středu vesnice u rozcestí. Jeho stavbu inicioval a navrhl Ing. Petr Nedvěd. Téměř třítunový a bohatě zdobený zvon byl odlit v rodinné zvonařské firmě Rudolfa Pernera III. v Pasově; nevysoká čtyřboká zvonice je z mrákotínské žuly, skla a oceli. Instalován v létě roku 2012.

Zvonička církve Československé husitské z roku 1937 stojí v centru obce. Dva betonové sloupy se stříškou. Pod ní zavěšen zvonek. Mezi sloupy deska s kalichem. Nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.

Zvonička obdélného půdorysu s dřevěnou oktogonální zvonicí postavena snad ve 2. polovině 19. nebo počátkem 20. století. Ve věžičce zavěšen zvonek od zvonařské firmy HILLER BRNO, vročen 1914.

U kostela sv. Vavřince stojí dřevěná zvonice z let 1782–1783. Barokní dřevěná hranolová stavba má strmou stanovou střechu. Ve vrcholu další jehlanová stříška. Dochoval se zvon z r. 1506. Ostatní zvony zrekvírovány za 1. světové války. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.