Výsledky hledání míst

Hřbitov údajně z 15. stol., doložen v první pol. 18. stol. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1715. Rozšířen 1750 a podruhé v r. 1924 do velikosti 1308 m2. V r. 1938 byl devastován nacisty. Dlouho chátral, po r. 1989 ve správě FŽO. Zachováno 350 stél, nejstarší jsou na hřbitovní zdi. Hřbitov uzamčen.

Židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci byl založen pro početnou komunitu v roce 1856 a pohřbívalo se zde až do roku 1931. Za druhé světové války byl zdevastován a dnes stále chátrá.

Židovský hřbitov v Mariánských lázních je nejmladším pohřebištěm tohoto druhu v okolí. Byl založen roku 1875, ve třicátých letech minulého století byl rozšířen. Je zde pohřben filozof Theodor Lessing, zavražděný roku 1933 nacisty. Je dodnes používán. Část náhrobků pochází z Kynžvartu a Tachova.

Hřbitov založený v letech 1888–1890, používán do roku 1942. Na jeho ploše se nachází zhruba 200 náhrobků moderního typu. Na hřbitově je též skupina 18 kamenných stél obyvatel tábora pro válečné uprchlíky z východní Evropy z let 1916–1917. Vstup je přes historizující obřadní síň.

Židovský hřbitov v Údlicích byl postaven roku 1864 jako náhrada starého, pocházejícího ze 16. století. Byl poničen nacisty za války. Je ohrazen zdí a nalézá se zde zdevastovaný památník obětí pochodu smrti, pohřbených v hromadném hrobě.

Rozsáhlý židovský hřbitov, založený v polovině 17. století na pozemcích, které Židům věnoval hrabě Magnis. V 18. stol. na něj byly přeneseny náhrobky ze zaniklého starého hřbitova. Na ploše 5093 m2 se dochovalo cca 1500 náhrobků. Poslední pohřeb zde proběhl v padesátých letech 20. století.

Židovský hřbitov byl založen v letech 1878–1879. Součástí areálu bývala i obřadní síň a byt hrobníka, tyto budovy však zanikly. Za 2. sv. války byl hřbitov zdemolován nacisty, v 90. letech 20. století prošel rekonstrukcí. Do dnešních dob se zachovalo celkem 86 náhrobků z období 1880–1934.

Židovský hřbitov u Drmoulu je doložen od roku 1676 a leží ve svahu Panského vrchu západně od obce.

Židovský hřbitov založen na poč. 19. stol. Zachováno kolem 200 náhrobků. V novější části hřbitova většina náhrobků chybí. Nejstarší náhrobek je z r. 1831. Na hřbitově se pohřbívalo do r. 1935. Židovský hřbitov zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Židovský hřbitov na jižním okraji obce založen v 17. stol., i když údajně se tu pohřbívalo již r. 1523. Nejstarší náhrobky s hebrejskými nápisy pocházejí z období baroka, nejmladší z počátku 20. stol. Hřbitov s márnicí obehnán ohradní zdí z lomového kamene. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Židovský hřbitov v Chotěboři s vchodem od východní strany je součástí městského hřbitova v Žižkově ulici na jihu města Chotěboř. Byl založen r. 1894 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Chotěbořská židovská komunita přestala existovat r. 1940. Hřbitov není běžně přístupný.

Pozůstatky židovského hřbitova založeného zřejmě již kolem r. 1405. V období nacistické okupace značně zdevastován, většina náhrobků byla zničena nebo rozkradena. Nyní v areálu hřbitova zachováno jen cca 7 zbývajících původních náhrobků a jejich torz.

Židovský hřbitov založený zřejmě v druhé pol. 17. stol. Od 90. let 20. stol. postupně rekonstruován. Zachováno kolem 200 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1762.

Židovský hřbitov v Kardašově Řečici byl založen počátkem 17. stol., současná podoba pochází z 2. poloviny 19. stol. Na hřbitově se dochovalo přibližně 160 náhrobků od 18. stol. Hřbitov je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Židovský hřbitov v Habrech byl založen snad ve 14. století, ale spolehlivě je doložen až první polovině 17. století. Má zachovalé, postupně opravované náhrobní stély. Márnice a ohradní zeď jsou zatím pobořeny. Hřbitov leží západně od města v polích, na okraji rybníčka.