Výsledky hledání míst

První novodobý katolický kostel byl postaven mezi nádražím a historickým centrem Žitavy v letech 1883–90. Novogotické dílo architekta Knothe-Seeka se v obraze města uplatňuje zejména zdejší nejvyšší věží (72 m), interiér je vybaven stylově jednotným soudobým zařízením.

Původně barokní sloup s mariánskou sochou z let 1722–23 doplněný balustrádou se sochami andělů a svatých. Po opravách v letech 1856, 1908, 1949–51 a 1971–72 byla většina díla nahrazena v letech 1996–98 kopiemi z odlévaného kamene.

Barokní morový sloup postavil v. l. 1718-21 mistr Appeler z Litomyšle, vysvěcen r. 1726. Na 15 m sloupu socha P. Marie, na podstavci reliéfy ze života P. Marie, na rozích sochy sv. Floriána, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána a andělíčků.

Sousoší Immaculaty s postavami sv. Floriána (nezvykle je levák, hasí levou rukou), Václava, Jana Nepomuckého, Vavřince, Anny, Antonína Paduánského, Felixe a Rocha postavil před r. 1712 snad J. V. Haysler, zadavatelem byla rodina Melnických.

Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.

Barokní mariánský sloup postavený na Velkém náměstí na paměť moru, který v Kroměříži řádil v roce 1680. Na podstavci sloupu čtyři sochy světců a erb biskupa Karla II. z Liechtenštejna.

Votivní sloup z let 1724 – 1736, postaven obcí Hradčany jako poděkování za ukončení moru v l. 1713 – 1714. Autor projektu je neznámý, na sochařské výzdobě se podíleli F. M. Brokoff a F. I. Weiss.

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Morový sloup, završený sousoším Madony s dítětem a doplněný obvyklou galerií ochranných světců, ozdobil mohelnické náměstí roku 1717. V roce 2014 místo upraveno a sloup zrekonstruován.

Před kostelem stojí raně barokní sousoší. Sloup vztyčen roku 1697. Na trojhranném podstavci na hlavici sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie. Dozdoben korintskou hlavicí a soškami sv. Václava, Barbory a Šebestiána, vlevo archanděla Gabriela u P. Marie. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

V r. 1891 byl ustaven Spolek pro zvelebení poutního místa v Malých Svatoňovicích, který inicioval zřízení Mariánského sadu se souborem 7 zděných kapliček symbolizujících Sedm radostí Panny Marie. Výklenkové kaple byly postaveny v průběhu r. 1892.

Barokní mariánský sloup na Tyršově náměstí v Hostomicích pochází z r. 1714, obnoven byl r. 1924. Socha Panny Marie je nahrazena kopií.

Na náměstí v Nových Dvorech se nachází pískovcové sousoší z počátku 18. století. Na podstavci je vyobrazena ležící Maří Magdaléna s lebkou, po stranách mariánského sloupu jsou čtyři sochy světců.

Barokní mariánský sloup se sochami sv. Rocha a sv. Františka Xaverského. Mezi nimi vysoký sloup s reliéfem sedící Panny Marie s Ježíškem. Materiál jemnozrnný pískovec. Výška 5 m. Dřík podstavce osazen volutami s reliéfem akantu. Památkově chráněno od r. 1966.

Na místě Mariánského sloupu stávala socha Piety. Novobarokní sloup Panny Marie od sochaře Josefa Břenka. Na přední straně malý výklenek se sv. Rosálií. Na sloupu stojí socha Immaculaty. Na nárožích sloupu sochy svatých, Cyrila, Metoděje, Václava a Floriána. Sloup památkově chráněn od r. 1964.