sakrální památky - socha, monument, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Františkov nad Ploučnicí
Barokní bohatě zdobený sokl umístěný ve stínu staré lípy v polovině horní cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí. Dostupné prameny uvádějí, že zde stávala socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu však už nenajdeme.
Socha sv. Jana Nepomuckého kamenná klasicistní svatojánská socha v tradičním pojetí. Na kamenném podstavci mariánský reliéf. Při opravě r. 2007 k soše doplněni andělé dříve zcizení. R. 2015 další oprava sochy. V seznamu chráněných památek od 3.5.1958.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724, rekonstruovaná v r. 2004. Stojí na okraji rozsáhlého parkového komplexu Městských sadů. V parku je naučná stezka o zajímavostech parku samotného i přírody Pelhřimovska.
Socha sv. Jana Nepomuckého v nezvyklé podobě polopostavy světce na vysokém komolém jehlanu z roku 1766, od brněnského sochaře Jana Adama Nesmanna. Na podstavci je měděná deska se znakem Josefa Karla Biucka z Gerstenfeldu s votivním textem a chronogramem.
Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století. Postavu světce doplňují plastiky tří andělíčků. Socha byla na současné místo přenesena z Mlýnské ulice.
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století od neznámého autora. Pískovcová socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy (pěticí hvězd symbolizujících latinské slovo „tacet“ což znamená „mlčí“ a velkým krucifixem v rukou). Je památkově chráněná.
Plastika sv. Jana Nepomuckého od neznámého umělce z roku 1814 vznikla nákladem Matěje Rozsypala. Renovována 1892, 1908 a na přelomu 20. a 21. století. Most na kterém socha stojí byl postaven roku 1811.
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1716 je poslední připomínkou zaniklé samostatné osady Petrohradská ulice, založené r. 1687, která patřila do roku 1784 svatopetrské kapitule na Petrově.
Novogotická socha na barokním soklu (1731), vetknutém do ohradní zdi pozemků severně od radimské kaple Nejsvětějšího Vykupitele. Původní plastika zmizela neznámo kam. Socha zřejmě do stavby kaple stála na jejím místě. Autorství ani datace dnešní sochy nejsou známé.
Sochu tehdy čerstvě svatořečeného zemského patrona nechala po roce 1730 před vjezdem do zámku postavit Barbara von Löwenegg jako výraz pokání za nekonformní společenský život, který zde vedla v předchozích letech. Zpodobnění světce se poněkud vymyká z dobových standardů.
Socha z II. čtvrtiny 18. století zpodobňuje tehdy čerstvého světce ve standardním provedení a postoji (kněžský oděv, krucifix v náručí). Stojí na místě mostku silnice na Boží Dar přes pravý přítok Jáchymovského potoka, zatrubněný v průběhu 19. století. Součást skupiny soch před farním kostelem.
Dílo neznámého autora z doby kolem roku 1750 ohraničuje spolu s dalšími třemi sochami (Panna Maria, svatá Anna, svatý Prokop) symbolický ochranný kříž, jehož ramena se protínají v prostoru někdejšího kláštera v Klášterní Skalici. Pozůstatek krátkého období barokní obnovy proboštství.
Na kamenný pilíř někdejšího dřevěného mostu přes Blanici byla v I. polovině 18. století osazena socha sv. Jana Nepomuckého. Při stavbě dnešního přemostění byla přemístěna na zábradlí pravobřežního předmostí. Pozoruhodný je text chronogramu na přední straně soklu v dobové češtině.
