Výsledky hledání míst

Nízká zděná boží muka na čtvercovém půdorysu stojí při křižovatce silnic na Mikulov a Znojmo. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. V prosklené nice je umístěn reliéf Nejsvětější Trojice. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.

Architektonicky náročně řešená zděná hranolová boží muka byla postavena v barokním slohu koncem 17. století. Kolem r. 2020 opravena.

Žulová sloupková barokní boží muka z r. 1729 postavil mlynář Ondřej Procházka z Hodic jako poděkování za záchranu při nehodě povozu. Dlouho byla uložena na městském úřadu v Telči. Po restaurování byla na podzim 2024 přenesena na nové místo západně od vsi. Památkově jsou chráněna od r. 1958.

Pozdně renesanční boží muka nechali vystavět Sebastian Meixner s manželkou Marií, roz. Stadlerovou r. 1602. Později pravděpodobně povalena a znovu vztyčena. Zdobí je nezřetelné erby rodin Meixnerů a Stadlerů z Wolfersgrünu. Kolem železná ohrádka patrně z 19. století. Památkově chráněná od r. 1958.

Boží muka stojí nad vesnicí při zaniklé poutní cestě do Dobré Vody. Na soklu datována do roku 18?9. Jsou tvořena okoseným hranolovým dříkem na čtvercovém podstavci a na výšku obdélnou kaplicí, ukončenou štítkem s postranními volutkami; na vrcholu štítku je kamenná koule se železným křížkem.

Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.

Kamenná barokní boží muka gotisujícího provedení z roku 1731 stála původně na dolním konci města u Panského mlýna (Herrnmühle). Při stavbě císařské silnice v polovině 30. let 19. století byla přemístěna na její opačnou stranu, koncem 20. století našla své místo u bývalé královské mincovny (museum).

Kamenná boží muka před kostelem sv. Tomáše jsou ze 17. století. Jedná se o běžný typ kamenných pilířových božích muk. Hranolová kaplička je opatřena třemi nikami, v nichž je výmalba zobrazující Veraikon, trnovou korunu a hřeby s písmeny INRI na nápisové pásce a kříž zdobený drapérií.

Čtyřboká zděná hranolová boží muka na výrazném soklu čtvercového půdorysu snad z 18. století jsou v tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

Pozdně gotická boží muka (pilíř) s novodobou kaplicí. Žulový osmiboký tesaný pilířek na čtyřbokém podstavci. Původní abakus, hlavice a vrcholové zakončení byly odcizeny. Památkově chráněno.

Pozdně barokní boží muka u silnice z Valtic do rakouského Schrattenbergu z pozdního 18. stol. Zděná omítaná masivní pilířová muka, dekorovaná kruhovými medailony v rozích zaoblených vpadlin. Vrcholí hranolovou kaplicí na profilované římse s pravoúhlými nikami, zakončenou stanovou stříškou s křížem.

Trojboká zděná boží muka se dvěma malbami s výjevy z ukřižování Ježíše Krista a soškou Panny Marie v zasklené nice, pocházejí někdy z 18. století až z poloviny století 19.

Zděná boží muka, jejichž vznik v druhé polovině 17. století je dáván do souvislostí s rekatolizací, která na zdejším panství tehdy probíhala. Jako materiál je použita kombinace lomového kamene a cihel, jsou omítnuta a nabílena. Jejich poslední větší rekonstrukce proběhla v roce 2007.

První písemná zmínka o obci z r. 1271. Tehdy zde vznikl kostel. Boží muka jsou starší než nový hřbitov. Zaznačeny na mapě z druhé pol. devatenáctého stol. Boží muka prošla renovací. Staticky zajištěna, nově nabílena.

Černovír je bývalá obec, dnes část města Olomouce. Boží muka pocházejí z druhé poloviny 19. stol. Ve 20. stol zdevastována. Ve 21. stol. jejich obnova. Nově instalovány obrazy.