Výsledky hledání míst

Kubistický sloup veřejného osvětlení, významné dílo raného kubismu od architekta Emila Králíčka. Byl postaven v souvislosti s kubistickou úpravou Kalousovy (též Adámkovy) lékárny na Václavském náměstí v letech 1912–13 firmou Matěje Blechy.

Kubův most byl vybudován na Železné cestě v obd. středověku, kdy se na Šmelcovně těžila železná ruda a po zpevněné cestě se železnicí, po které náklady přepravovaly koňské a volské potahy, se přepravovala k dalšímu zpracování. Její starý název Eisenwerks–Bergstrasse znamená báňská horská cesta.

Zřícenina hradu. Vznikl pravd. v 2. pol. 13. stol. Vystavěn patrně příslušníkem rodu z Ceblovic. Hrad zřejmě zajišťoval expanzi jedovnicko-holštejnského dominia. Po zániku rodu v 1. pol. 14. stol. hrad zpustl, možná zanikl při vojenském tažení.

Skromné zbytky hradu neznámého jména a stáří, který nebyl nikdy zaznamenán v žádných písemnostech, byly objeveny teprve v 80. letech 20. stol. V okolí se dá předpokládat středověká osada, která byla hospodářským zázemím. Hrad patrně vznikl někdy koncem 14. stol. a zanikl před r. 1543.

Hrad Kuglvajt postavil Jetřich z Portic kolem r. 1357. Po Jetřichově smrti (1367) se stal královským majetkem. V r. 1395 vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad dobylo a rozbořilo. Z hradu se zachovaly jen malé zbytky zdiva a příkop vylámaný ve skále.

Zaniklý hrad. V pís. pramenech připomínán jen jednou, r. 1387 při lokalizaci vinice. Předpokládá se, že hrad byl majetkem plasského kláštera, což vysvětluje minimum zmínek o jeho existenci, v blízkosti Prahy jinak překvapivého. Přesná lokace neznámá.

Zatopený žulový lom nad obcí Hříměždice. Dříve také nazývaný Kujalův lom podle bývalého majitele, který v okolí vlastnil několik kamenolomů. Dříve výcvikové středisko pro armádní potápěče. Dnes rekreační místo.

Historicky předpokládané místo zaniklé tvrze nejasného stáří, ze které pocházel od konce 14. století slezský rod Běsů z Kujav. Tvrz zaniká patrně koncem 15. století. Na jejím místě byl dle badatelů vystavěn starý dvůr. Dnes ruina.

Ves Kukvice se poprvé připomíná r. 1383. Tvrz byla pravděpodobně vybudována až koncem 16. stol. Poprvé je uvedena spolu s dvorcem až r. 1607. Druhá zmínka o ní je pak r. 1643. Tvrz zanikla spolu se vsí v době třicetileté války. Jestli stála ve vsi nebo mimo ní, není známo. Zanikla beze stopy.

Renesanční kulisová brána uzavírá vjezd z náměstí do Podbranské ulice. Pochází z konce 16. stol. V přízemí má půlkruhovitě zaklenutý vjezd, nad ním nepravé patro se dvěma slepými okny, nad nimi zakončena štítem členěným pilastry a završena proti sobě obrácenými volutami s odstupňovanými čučky.

Zřícenina hradu Markvarticů z poč. 14. stol. Prodán Janem z Kumburka r. 1406 Janu Krušinovi z Lichtenburka. Vnější opevnění z let 1437–1456. V 16. stol. majetek Trčků. Poničen Švédy, r. 1658 pobořen na příkaz císaře.

Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.

Chátrající zámek v sousedství bývalého JZD v centru vsi. V místě byla od 15. století tvrz, která zpustla v 16. a opět v 17. století. V 18. století zde vzniká pozdně barokní zámek. Dnes část zámku není obývána a chátrá.

Písemně nepodložený zaniklý zámek v areálu dvora v Ostravě - Kunčičkách. Založen r. 1673 Františkem Vilémem Sedlickým jako sídlo nového samostatného panství. Po ztrátě funkce sloužil jako správní budova. Zanikl se dvorem po r. 1899.

Kunčický bludný balvan je největší známý bludný balvan v ČR. Byl objeven r. 1954 během základových prací na slévárně tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda. Byl vyzdvižen z hloubky 6,8 m. Nyní je umístěn na betonovém podstavci. Od r. 1990 je přírodní památkou.