Výsledky hledání míst

Synagoga postavena na poč. 19. stol., po požáru r. 1857 upravena novogoticky. Bohoslužby se v ní konaly do počátku 2. sv. války. Členové zdejší židovské obce r. 1942 deportováni do terezínského ghetta a odtud do koncentračních táborů. Synagoga byla roku 1949 prodána a upravena na obytný dům.

Na místě židovského domu postavena r. 1884 synagoga. Novorenesanční stavba. V interiéru kopie plastiky Ukřižovaného Krista od Františka Bílka. Bohoslužby zde slouženy do začátku nacistické okupace. Nyní v majetku Církve československé husitské.

Synagogu byla vybudována počátkem 19. stol v místě starší modlitebny (templu). Za II. světové války ji vydrancovali nacisté. Poté stavba sloužila jako sklad. Od r. 1952 ji vlastní Církev československá husitská. Od r. 2012 je objekt pronajímán Apoštolské církvi.

Roku 1931 postavil podle projektu F. A. Libry pro velvarskou židovskou obec zdejší stavitel J. Bišický funkcionalistickou synagogou, jednu z posledních na našem území. Stavebník ji využíval jen do začátku německé okupace zbytku českých zemí. Od roku 1949 zde fungují různá školská zařízení.

Novodobá židovská obec vzniká v Bílině v druhé polovině 19. století. V roce 1895 si obec upravuje obytný dům na synagogu. Ta sloužila do nacistické okupace, poté byla zpět přeměněna na obytný dům. Ten dlouho chátral, v roce 2011 byl dům opravován. Na fasádě se dochovaly fragmenty původní výzdoby.

Synagoga je jedním z mála dochovaných pozůstatků židovské čtvrti, zničené požárem r. 1901. Zmiňována roku 1568, roku 1719 vystavěná jako zděná. Původnímu účelu sloužila do druhé světové války. Po válce byla upravena na modlitebnu Českobratrské církve evangelické, které slouží dodnes.

Klasicistní synagoga s novorománskými prvky, snad z počátku 19. století. Přestavěna byla na počátku 30. let 20. století. Náboženským účelům sloužila do druhé světové války, od 50. let je využívána k hospodářským účelům. V sousedství stával domek správce, který byl na poč. 21. století ubourán.

Barokní synagoga postavena v roce 1723. Podle uspořádání zde byly bohoslužby v ortodoxním ritu. Vedle byla židovská škola – cheder. Obě stavby byly radikálně přestavěny, cheder na obytný dům a synagoga v r. 1951 na hasičskou zbrojnici. Uvnitř se dochovaly barokní klenby a arkády ženské galerie.

Původně barokní synagoga z r. 1725, po požáru r. 1821 byla přestavěna klasicistně. Do 30. let 20. stol. sloužila k bohoslužbám, od 2. sv. války skladiště. V části budovy klenutá modlitebna s galerií, ve druhé škola a byt šamese. Od pol. 90. let 20. stol. rekonstrukce na region. židovské muzeum.

Synagoga v Bílencích byla postavena roku 1826 nebo 1837 a fungovala do dvacátých let minulého století. Roku 1923 byla změněna na dům pro obecní chudé a také mateřskou školu. Dnes je přestavěna na obytný dům.

Synagoga z roku 1804, r. 1870 novorománsky upravena Leopoldem Slovákem. K bohoslužbám byla užívána do roku 1941. 22. 6. 1941 zdemolována příslušníky SA. Budova byla dále užívána jako skladiště. R. 1991 vrácena židovské obci, dnes slouží stálé expozici Strážnice a Židé a pro příležitostné výstavy.

Barokní synagoga, postavena v letech 1652–1656 po zničení staré synagogy švédskými vojsky za třicetileté války. Bohoslužby zde probíhaly do 40. let 20. století. Po válce sloužila budova jako sklad podniku Fruta Modřice. V r. 1991 byla vrácena ŽNO v Brně, slouží jako výstavní a koncertní síň.

Budova synagogy z roku 1875. V roce 1904 získala kopuli a novorománské průčelí. Za 2. sv. války, r. 1941, byla vypálena. Po r. 1945 kulturní dům a knihovna. V 60. letech byla poškozena požárem, do dnešní podoby rekonstruována až na počátku 21. století. Dnes knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Bývalá synagoga města Dobrušky s dochovanou mikví je nyní součástí Vlastivědného muzea, jehož hlavní sídlo je ve vedlejším, pův. rabínském domě. Její novogotická podoba pochází z r. 1868, kdy byla dokončena přestavba po dvou ničivých požárech města v 19. století.

Bývalá synagoga v Jevíčku byla postavena v letech 1792-1794 místo starší dřevěné synagogy zničené požárem r. 1747. V r. 1907 byla secesně upravena. Židovské komunitě sloužila do 2. světové války. Od r. 1951 ji využívala československá církev husitská. Dnes se zde konají různé kulturní akce.