Výsledky hledání míst

Socha sv. Prokopa se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 3. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Oděný je v řádovém rouchu s kapucí na hlavě. Pravou nohou stojí na hlavě spoutaného ďábla v podobě draka.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny 18. stol. stávala u zaniklého rozcestí jižně od obce Štědrá. Po 2. sv. válce chátrala a trpěla opakovanými útoky vandalů, přišla o berlu a v 60. letech ji urazili hlavu. Roku 1974 přemístěna na současné místo. Restaurována byla v letech 1975 a 2017.

Barokní socha z 18. století na parapetu mostu je pravděpodobně dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Světec je oblečen v biskupském oděvu, v jedné ruce drží berlu, ve druhé dvouramenný kříž. Levou nohou stojí na ležícím ďáblu spoutaném v řetězech. Památkově chráněno od roku 1958.

Socha ze 3. čtvrtiny 18. stol. od neznámého autora. Světec v životní velikosti stojí na čtyřbokém podstavci, v dolní části rozšířeném. Oblečen je v poutnickém šatě, v ruce drží poutnickou hůl a na zádech mu visí poutnický klobouk. U nohou má psa s chlebem v mordě. Památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha sv. Šebestiána z první pol. 18. století od neznámého autora. Původně stávala u domu U Harantů na Starém Městě pražském, který byl zbořen r. 1884 v souvislosti se stavbou Staroměstské tržnice. Na současné místo ji nechal přenést tehdejší kanovník vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach.

Socha sv. Šebestiána stojí na vysokém hranolovém podstavci. Sokl ukončuje profilovaná vysazená římsa. Barokní dílo z 1. pol. 18. stol. Autor neznámý. Šebestián pažemi připoután ke kmeni stromu. Tělo v lehkém kontrapostu. Kvalitní vrcholná barokní plastika.

Barokní socha sv. Šebestiána z 1. poloviny 18. století od neznámého autora. Je možné, že její vznik souvisí s činností barokních sochařů v nedalekých Hrotovicích. Račická plastika zobrazuje světce v jeho typické póze, uvázaného u sloupu a probodaného šípy.

Barokní socha sv. Šebestiána od neznámého autora byla vytvořena v roce 1714. Původně stávala u domu č. 456 v ulici Jahnové (později 5. května).

Barokní socha v Čechách nepříliš známé světice na vyvýšenině nad nivou Bobřího potoka. Postavena roku 1705 na náklady novozámeckých Kouniců. Dílo neznámého autora nadprůměrné kvality.

Socha sv. Tomáše z r. 1873. Na hranolovém podstavci niky s reliéfy sv. Tomáše, sv. Rocha a Panny Marie Bolestné. Kamenná socha světce v mírném kontrapostu. Památka místního významu, není kulturní památkou zapsanou v seznamu památek. Před sochou smírčí kříž.

Pískovcová socha sv. Václava pochází z roku 1854. Jejím autorem je sochař Josef Salm. Stojí na předzahrádce fary u šluknovského kostela sv. Václava na nároží ulic Budišínské a Farní.

Umělecky hodnotná barokní socha sv. Václava z mušlového vápence z r. 1740 od místního sochaře F. A. Jelínka. Zobrazuje světce v mírně podživotní velikosti, oděného v knížecí roucho s korouhví a štítem. Podstavec sochy je novější, z odlišného kamene. Památkově je socha chráněná od května 1958.

Pozdně barokní socha světce v tradičním ikonografickém provedení vytvořena r. 1762. Po stranách šňůrky střapců, vpředu medailon s rokajovými motivy. Světec se pravou rukou se opírá o žerď praporu, v levici má maršálskou hůl, na hlavě knížecí korunu. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha na vysokém hranolovém podstavci přimykající se k průčelí domu. Původ v první polovině 18. století od neznámého autora. Na čelní straně vyniká třířádkový zlatě obtažený nápis. Ve vrcholu pískovcová socha sv. Václava v životní velikosti. Světec oděný v knížecí roucho. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní pískovcová socha z konce 18. stol. Autor neznámý. Na čtvercové základně úzký hranolový sokl. Stěny zdobeny rytými obdélníky. Svatý Václav vyobrazen jako rytíř s pláštěm a knížecí korunou na hlavě. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.