Výsledky hledání míst

Unikátní architektonická památka na sever od Alp - barokní toskánský pískovcový sloup z roku 1689 připomínající smrt misionáře Matěje Burnatia v roce 1629. Na podstavci jsou pamětní nápisy a věnování Arnošta Josefa hraběte z Valdštejna. .

Kdy byl sloup umístěn na nynější místo, se přesně neví. K opravě sloupu došlo po roce 1777. Po r. 1945 nebylo místo se sochou udržováno. V letech 2008 – 2011 sloup rekonstruován. Dne 29. 6. 2014 byl sloup vysvěcen a jeho okolí parkově upraveno.

Sloup Nejsvětější Trojice u zámku Nový Berštejn pochází asi z první pol. 18. stol. Nejvýše stojí Bůh Otec, v rukou drží kříž s Kristem a pod ním je holubice - Duch svatý. Sousoší umístěno na jehlanovitém obláčkovém sloupu, na němž je pár reliéfů andělíčků. Restaurován v 70. l. 20. stol. a r. 1995.

Monumentální, 14 m vysoký morový sloup, bohatě zdobený sousošími, vznikl v letech 1736-1738.

Kostel postaven v místě původní barokní kaple Panny Marie, založené roku 1682 a doložené roku 1724. Roku 1815 rozšířena na kostel. Jednolodní kamenná stavba plochostropou lodí s fabionovou římsou, pravoúhlým presbytářem s trojbokým závěrem a pětibokou apsidou v závěru. Kulturní památka od r. 2007.

Sloup vrcholící skupinou Nejsvětější Trojice (Gnadenstuhl), obklopený sochami příslušníků Kristova nejbližšího příbuzenstva na sloupcích zábradlí, byl jižně od jáchymovského farního kostela postaven r. 1703. Neznámý autor pracoval v jemnozrnném pískovci. Součást památky UNESCO.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1721, připomínka epidemie moru r. 1713, s bohatou výzdobou (mj. sv. Šebestián, Karel Boromejský, Roch, František Xaverský, andílci, sedící Bůh Otec s Kristem na kříži a holubicí). Stojí v místě pomníku padlým za 1. sv. války z roku 1935, zničeného roku 1945.

Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka z poloviny 18. století. Sloup Nejsvětější Trojice osazený na zděnou kruhovou základnu ukončenou kamennými bloky. Památkově chráněná.

Vysoce hodnotné barokní sousoší Nejsvětější Trojice na sloupu pochází z roku 1764. Autor není znám. Pouze baldachýn kryjící dílo byl doplněn při restaurování roku 2005. Sousoší je od roku 1958 památkově chráněno.

Sakrální kamenosochařská práce. Vznik 1. pol. 18. stol. Na kamenných stupních stojí trojboký sloup. Přechází v užší sloup ukončený římsou. Na sloupu je trojboký útvar znázorňující Krista s křížem, Boha Otce se zeměkoulí a holubice jako Ducha svatého. V r. 1964 zapsán do seznamu kulturních památek.

Morový sloup Nejsvětější Trojice z let 1853-1860 postaven na základech staršího sloupu z pol. 18. století. Sloup nese osm soch světců. Zakončen nádhernou barokní hlavicí.

Barokní pískovcové sousoší z r. 1714 od F. Tollingera z Litoměřic. Na sloupu skupina Nejsvětější Trojice s obláčky a andílky, na nárožích postavy svatých, kolem balustráda s dalšími 13 plastikami na pilířích. Na čelní straně letopočet 1714.

Sloup s kaplí byl původně stavěn jako morový, dostavěn jako čestný. Je na seznamu UNESCO. Vznikal v letech 1716-1754 a je jedním z posledních barokních sloupů, ale svou koncepcí se odlišuje. Sochy jsou dílem O. Zahnera, J.M. Scherhaufa, F. Sattlera.

Sloup byl postaven v letech 1724 - 25 I. Lengalecherem patrně podle návrhu A. J. Prenera z roku 1723. Kamenické práce prováděli O. Steinböck a F. Nader.

Anna Marie Františka z Toskány postavila r.1708 morový sloup Nejsvětější Trojice vysoký 14 m. Na vrcholu je umístěna Nejsvětější Trojice s velkým kovovým křížem. Bohatě zdoben. Vytvořeno podle vídeňského sloupu M. Huberem a O. Dubkem.