Výsledky hledání míst

Novogotické mauzoleum vetknuté do severní zdi městského hřbitova věnovalo město poslanci zemského sněmu JUDr. Franzi Schmeykalovi (1826–94). Roku 1945 změněno na pohřebiště vojáků Rudé armády, po roce 1990 symbolický pomník padlým válek 20. století.

Mauzoleum jugoslávských vojáků založeno Československo-Jihoslovanskou ligou. Kaple z roku 1926 od Huberta Austa. Dnes pro nevyjasněné majetkové vztahy chátrá.

Mauzoleum pravoslavných obětí 1. světové války z místního zajateckého tábora pro Srby, Rusy a Italy bylo vybudováno v letech 1925-1928 z iniciativy tehdejší jugoslávské vlády z bývalé vodárny nad jižním okrajem Jindřichovic podle návrhu ruského architekta V. A. Brandta.

Renesanční stavba pochází z konce 19. století sloužící jako místo uložení ostatků rodiny Kleinů.. Celková čistota provedení exteriéru stavbu výrazně zhodnocuje. V součanosti je stavba bohužel v dezolátním stavu.

Honosné novorenesanční mauzoleum si nechala postavit rodina textilního magnáta Schmitta, která výrazně ovlivnila vývoj města v 19. a poč. 20. století. Dnes prázdná zanedbaná centrální kaple nad kryptou je zdobena sochami F. Schwarze.

Honosná pohřební kaple na jižním úbočí kopce nad osadou Hradec byla postavena podle projektu arch. Ludwiga Zettela roku 1881. Rodině Schroll patřil liběšický velkostatek v letech 1871–1945.

Zastavení křížové cesty byla postavena r. 1840 Antonem Seibtem. Její sloupky lemovaly cestu směřující přes Slovanku (dříve Seibtův vrch) k lesní Seibtově studánce. Již kolem r. 1895 však zanikla a žulové sloupy ležely v rozvalinách. Obnovena byla v letech 2011-2013 a provází ji naučná stezka.

Meditační křížová cesta s 14 zastaveními a 17 obrazy Bedřišky Znojemské byla instalována v bývalém ovocném sadu na pozemku galeristy Petra Vystrčila v létě 2011. Doplňuje ji v úvodu prodejní galerie.

Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v plzeňských Doudlevcích vznikla v letech 1961-1991 z někdejšího ovocného sadu politického vězně Luboše Hrušky. V r. 1995 doplněna o kapli sv. Maxmiliána Kolbeho. Od té doby zároveň ve správě biskupství plzeňského a zpřístupněna veřejnosti.

V horní severní části náměstí stojí děkanský kostel ze 14. století. Na jeho místě se předpokládá nejstarší sakrální stavba města Chomutova. Ke kostelu přiléhá městská věž z přelomu 15. a 16. století. Věž dostala současnou podobu v letech 1873 - 1874

Barokní městská věžovitá zděná zvonice bez přímé vazby na existující či zaniklý kostel postavená v polovině 18. století. Od farního kostela svatého Apolináře je vzdálena asi 300 m.

Městský hřbitov z roku 1900. Vstup tvořen bránou se třemi oblouky a sochou anděla. Pozoruhodné hřbitovní arkády z let 1902-07 od arch. Čeňka Venclíka.

Nynější městský hřbitov byl založen r. 1888 a v r. 1893 na něm bylo zřízeno samostatné židovské oddělení. Vstupu vévodí kopie barokního díla Plačící žena, které vytvořil Matyáš Bernard Braun r. 1730 jako náhrobek své tchyně. Hřbitov je díky vysoce hodnotné výzdobě od r. 1958 kulturní památkou.

Hřbitov nově vzniklého města byl zřízen roku 1530 pod kostelem Všech svatých (viz heslo). Z té doby zřejmě pochází zejména jihozápadní část ohradní zdi. Ve výklenkové kapli u vstupu byla původně umístěna skupina Kalvarie (dnes v kostele). Jihovýchodní novější část hřbitova je zřejmě evangelická.

Hřbitov za jižním okrajem Brtnice založen kolem barokní kaple sv. Floriána po zrušení pův. hřbitova u kostela sv. Jakuba uvnitř městské zástavby. V pol. 19. stol. rozšířen o tzv. horní hřbitov na opačné straně ulice. Hrobky svých rodičů na dolním hřbitově navrhl významný architekt Josef Hoffmann.