Výsledky hledání míst

Boží muka u odbočky z Gregorovy ulice na místní komunikaci - u domu čp. 402. Pochází z 18. století. Zděná omítaná hranolová stavba se dvěma profilovanými římsami, mezi nimiž jsou na všech čtyřech stranách niky s malbami a nápisy na plechu. Krytá jehlancovou stříškou s prejzy a kamenným křížkem.

Barokní zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou jsou z 18. století. V dříku jsou mělké niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou niky obdélné. Výklenky jsou v současné době prázdné, bez ozdob. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.

Kaple v dnes zaniklé obci Kropšlák je uváděná na mapě stabilního katastru z roku 1826. Po 2. sv. válce chátrala, až byla kolem roku 2013 téměř rozebrána a zanikla. V letech 2020 - 2021 ji obnovil spolek "Drobné památky nejjižnějších Čech". Obnovená kaple byla slavnostně posvěcena dne 22.5.2022.

Nízká kamenná pilířková nedatovaná boží muka, dle vzhledu asi z konce 19. či začátku 20. stol. Podstavec mají stejně široký jako dřík, dřík a kaplice jsou vytesány z jednoho kusu žuly. V mělkých obdélných nikách jsou moderní obrázky. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Zděná boží muka z konce 18. stol., přechodný typ památky mezi kapličkou a božími muky. Masivní hranolový dřík přechází v nepatrně rozšířenou kaplici zastřešenou sedlovou střechou. Nika je půlkruhově zaklenutá, uzavřená dvířky se skleněnou výplní, uvnitř je novodobý obrázek. Chráněná od r. 1958.

Torzo kamenných, pozdně renesančních sloupkových božích muk z r. 1593. Dřík má formu toskánského sloupu s entazí (soudkovitým rozšířením) a s krycí deskou. Kaplice se nedochovala. Na vrcholu je fragment kovového kříže. Boží muka jsou zapsána v památkovém katalogu, památkově chráněná nejsou.

Boží muka stojí mezi vesnicemi Křída a Staré Sedlo. Přesný rok vystavění není znám. Jedná se o zděný pilíř s drobnou stříškou a kaplicí na vrcholu. Na vrcholu kovový křížek. V uplynulých letech kompletně zrekonstruována a opravena. Malebná dominanta mezi Křídou a Starým Sedlem.

Žulová boží muka pozdně gotického typu z 16. století, náležející k trhovosvinenskému souboru. Mají okosený čtyřboký dřík a kaplici s mělkou nikou. V nice je novodobý obrázek, na vrcholu nový jednoramenný kovový kříž. Na patě dříku je vyryt rok opravy 1818. Boží muka nejsou památkově chráněna.

V severozápadním rohu návsi stojí kamenná pilířová boží muka se soklem, dříkem, kaplicí a křížkem, pravděpodobně z 18. století. Vycházejí z typologie rožmberské kamenné huti a vhodným způsobem doplňují historický intravilán vesnice. Památkově chráněná.

Žulová boží muka dle špatně čitelné datace z roku 1653 s nezvykle nízkým osmibokým dříkem. Přímo na dříku stojí masivní kaplice s velmi mělkými nikami, dole neuzavřenými, zakončenými trojúhelníkovými štítky. Na vrcholu má nízký kamenný štítek, zdobený ornamenty. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Boží muka stojí v západní části obce Žďár. Tvoří je hranolový odstupněný podstavec se zkosenými hranami, který je spojen hranolovým dříkem s kaplicí s výklenkem. Na vršku kaplice s obrazem Panny Marie je pozlacený křížek.

Boží muka stojí nad vesnicí při zaniklé poutní cestě do Dobré Vody. Na soklu datována do roku 18?9. Jsou tvořena okoseným hranolovým dříkem na čtvercovém podstavci a na výšku obdélnou kaplicí, ukončenou štítkem s postranními volutkami; na vrcholu štítku je kamenná koule se železným křížkem.

Boží muka, která nechal roku 1705 zhotovit koželuh Jan Pechan, což připomíná nápis na soklu spolu s reliéfem nástroje, který byl používán k vydělávání kůží. Čtyřbokou lucernu zdobí málo zřetelné reliéfy Panny Marie Klatovské, sv. Anny, sv. Martina a sv. Jana Nepomuckého.

Gotická boží muka, patřící mezi nejstarší dochovaná na Moravě. Snad je dal postavit v roce 1473 koželuh Mertlín. Původně stávala blíže řece a na současné místo byla přenesena roku 1953 při přestavbě Znojemského mostu. Na masivním žulovém sloupu je mohutná lucerna s hlubokou zaklenutou nikou.

Pozdně barokní boží muka, vystavěná v místecké části Bahno, při staré hlavní cestě z Místku do Frýdlantu n. O. nejpozději v polovině 18. století. Původně stávala osamocená, daleko od veškeré zástavby, která se postupně přiblížila až k nim.