Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven r. 1730 augustiánským klášterem jako letní sídlo pro hosty. Později zde byla továrna na bílou keramiku, která zde byla vyráběna do konce 19. stol. Po válce patřila budova zámku MNV a dnes je ve velmi špatném stavu.

Zarostlé tvrziště leží nad obcí Žďár. Na konci 14. století se připomínají zemané Diviš ze Žďáru (r. 1375) a Pešík ze Žďáru (r. 1395), samotná tvrz se však v písemných pramenech přímo nezmiňuje a patrně krátce nato zanikla. Na místě jsou znatelné valy a příkopy, které byly součástí opevnění tvrze.

Tvrziště s částečně dochovaným vodním příkopem. Tvrz je poprvé připomenuta v roce 1433 jako majetek Petra Selika z Luhova. Není zřejmé, zda tvrz vystavěl církevní a nebo světský vlastník. Držiteli mohli být i klášterní maníci.

Vesnická památková rezervace Žďár chrání soubor převážně roubených domů z 18. a 19. století. Kromě velkého statku čp. 3 s kamennou branou se jedná zejména o domy v hluboké skalní strži mezi návsí a dolní částí vsi.

Bývalá tvrz, dnes dům č. p. 276, patří k nejstarším domům ve městě. Byla postavena kolem roku 1300 v blízkosti farního kostela sv. Prokopa hamerníkem Kuncmanem. V 19. století upravena na školu, od roku 1937 městské muzeum.

Zámek přestavěný z gotického cisterciáckého kláštera, založeného r. 1212 Bočkem z Kunštátu. 16. 7. 1784 vyhořel a byl zrušen. O dva roky později byl upraven v zámek. Dnes je v něm umístěno muzeum knihy a stavitele G. Santiniho.

Jediná zmínka o hradu je z r. 1365 bez uvedení jména, v té době už mohl být pustý. Archeologický materiál lze rámcově zařadit do druhé poloviny 13. století a první poloviny 14. století. Dochována amorfní část hradby, valy a příkopy.

Nevýrazná zámecká budova asi z let 1758-59, r. 1839 vyhořela, snížena na jednopatrový objekt. V r. 2012 částečně rekonstruovaná. V minulosti sídlo lesního úřadu boskovického panství. Dnes v soukromém vlastnictví.

Památný strom ve vsi Zdebořice, části města Plánice. Největší ze skupiny lip velkolistých, rostoucích na návsi před vchodem na hřbitov v areálu kostela sv. Jiljí.

Původně tvrz, potom dřevěný zámek. V roce 1803 úplně vyhořel. Nový zámek byl vystaven hrabětem Karlem z Paarů.

Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí, snad z 19. století. Hranolový dřík členěn římsou, kaplice a dřík jsou stejně vysoké. V dříku i kaplici na každé straně mělké niky s novodobými obrázky. Stanová střecha zakončena dvojitým křížem. Nejsou památkově chráněná.

Zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou, snad z 19. století. Dřík má niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou mělčí obdélné niky zakončené obloukem, bez ozdob. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Pilířková boží muka s hmotově shodnou kaplicí neznámého stáří. Sokl mají z lomového kamene, dřík a klaplice jsou omítnuty. V kaplici jsou mělké niky zakončené obloukem, v jedné je obrázek Panny Marie. Kryje je stanová střecha zakončená kovovým dvouramenným křížem. Muka nejsou památkově chráněna.

Zděná pilířková boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí a sedlovou stříškou. Stojí při cestě k poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice. Postavena pravděpodobně po roce 1827. Kaplice má na každé straně obdélné mělké niky, v současnosti bez výzdoby. Památkově chráněna od roku 1958.

Vyhlídka Zdenčina skála je vyhlídkové místo zřízené na 10 m vysokém skalním suku v nadmořské výšce 390 m n. m. Z místa je velký rozhled na údolí Jizery a na část Betlémských skal. Za dobrého počasí je viditelný i liberecký Ještěd.