Výsledky hledání míst

Zbytky hradu při barokní sýpce. Hrad založen v pol. 13. st. pány ze Svojšína. Po r. 1450 hrad přestavěn a rozšířen Švamberky. R. 1647 pobořen v bojích se Švédy. Po r. 1648 na rozkaz Ferdinanda III. zbořen, aby nemohl sloužit při odboji proti císaři.

Tomáš Sohyer z Windmühle postavil zámek po r.1651. Původní podoba není známa. Zámek je jednopatrová budova obdélníkového půdorysu. V současnosti bez využití, chátrá, spěje k zániku. Úpravami budova zbavena původní výzdoby.

V r.1437 a znovu r.1513 doložena gotická tvrz, v 16.stol. přestavěná na renesanční zámek. Barokně přestavěn po r.1716. Po r.1764 provedena modernizace, především interiérů.. Další modernizace interiérů proběhla po r. 1924 a koncem 20.stol.

Vodní plocha Třebešovského rybníka vznikla na Válovickém potoce nejspíše spolu se sousední tvrzí v Malém Třebešově, tedy v 16. století. Není však vyloučeno, že se zde mohla nacházet ještě před jejím vybudováním.

Původně benediktinský opevněný klášter. V pol. 16. st. jej Osovští z Doubravic přestavěli na renesanční zámek. Později upraven barokně. Z kláštera se zachovala pozoruhodná románsko-gotická bazilika. Dnes slouží zámek jako muzeum.

Židovské ghetto vzniklo někdy okolo r. 1410. Šlo o klasické ghetto se dvěma synagogami (postav. v l. 1639 a 1669), školou, nemocnicí a hřbitovem. Stojí zde renesanční, barokní i klasicistní domy. Na hřbitově z poč. 17. stol. je cca 3000 náhrobků. R. 2003 bylo ghetto zapsáno na seznam památek UNESCO.

Malá dřevěná vyhlídka byla postavena v létě 2025 u polní cesty spojující Třebichovice a místní část Saky. Vzhledem k poloze nabízí lokální výhled na údolí Knovízského potoka, přilehlé obce a větrné elektrárny u Pcher.

Renesančně upravená tvrz, v 18. stol. ji František Klebesberg přestavěl na barokní zámek, 1837 zbořen a postaven klasicistní. Ulrika Brosige-Lewetzow, Goetheova láska, zdědila zámek a 1899 zde zemřela, ze zámku dětská ozdravovna,1920 škola.

Dobu vzniku tvrze neznáme, ale podle lidové tradice stála již ve 12. století. Poprvé je doložena roku 1415.

Nepřístupný barokní zámek postavený na konci 17. století Radeckými z Radče, rodiště slavného vojevůdce maršálka Radeckého (1766-1858). Obdélná barokní patrová budova se vstupním portikem a hodinovou vížkou v 19. století upravena novorenesančně.

Barokní zámek, původně tvrz ze 14. stol. V letech1656–72 barokně přestavěna M. Reinerem. V r.1910–11 restaurován architektem M. Blechou. V severovýchodní věži zámku je kaple sv. Serváce se štukovou raně barokní výzdobou. Od r. 2000 majetek státu.

Terénní pozůstatky opevnění neznámého jména a historie, snad útočištného hradiště – refugia ze 12. st., zatím nedatovaného ani archeologickými nálezy. Zachována dvojice mohutných příkopů a valů, chránících ostrožnu na čelní, severozápadní straně.

Terénní zbytky blíže neznámé fortifikace, snad hrádku neznámého jména ze 13.-14. st., o němž psané zprávy mlčí a nejsou dosud k dispozici ani archeologické nálezy pro dataci. Zachovány mohutné valy a příkop.

Tvrz poprvé zmiňována r. 1374. Od r. 1387 patřila pánům z Valdeka. Počátkem 15. stol. přestavěna na vodní tvrz. Od r. 1630 majetek Zbraslavského kláštera. Od r. 1785 sloužila jako fara. V l. 2001–2003 rekonstruována. Dnes v soukromých rukou.

Dnes zaniklý zámek byl původně tvrzí kterou v letech 1684-97 nechal v barokní zámek přestavět Václav Leopold Gussnar z Komorné. Po válce zámek zchátral, a 1958 byl zbořen.