Výsledky hledání míst

Dvoupatrová barokní sýpka z pol. 18. stol. Dvě půdní podlaží. Okna v patře pravoúhlá, v přízemí špaletová. Portál se znakem Kinských, umístěným nad vstupem. Obvodové zdi ve spodní částí 1,40 m silné. Dřevěné dveře mají původní zámek. Sýpka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Velká barokní sýpka v centru města pod kostelem sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1708. Původně součást velkostatku. Zděná čtyřpatrová budova na obdélném půdoryse, krytá valbovou taškovou střechou. Fasády členěny lizénovými rámy. Památkově chráněná.

Vznik sýpky je datován k r. 1885. Od r. 1997 je součástí Galerie Klatovy/Klenová pod názvem Galerie Sýpka Klenová, jež je zaměřena na české výtvarné umění 20. století. Stavba s prvky romantického historismu je od r. 2005 památkově chráněna.

Barokní sýpka pochází z roku 1751. Postavila hraběnka Kinská jako sýpku na obilí. Nese erb rodu Kinských. Stavba je v seznamu nemovitých památek.

Barokní panská sýpka pochází z roku 1788. Štít s křídlatými zdmi a trojúhelníkovým frontonem. Na straně do ulice otevřené dvouramenné schodiště. Zahájeny restaurační práce na sýpce. Roku 1958 prohlášena budova bývalé sýpky kulturní památkou.

Sýpka na návrší byla zbudována počátkem 19. stol., kdy ves patřila hrabatům z rodu Daunů. V r. 1949 se stala součástí nově vzniklého JZD. Dnes patří dědicům Ing. B. Letovského, posledního majitele velké části skalického velkostatku.

Velká barokní sýpka byla postavena někdy po r. 1713 Filipem Ludwigem Sinzendorfem v severozápadní části dvora. Po r. 1918 byl zemědělský dvůr zestátněn a od r. 1925 začal sloužit Vysoké škole zemědělské v Brně. Od r. 1958 je kulturní památkou a dodnes slouží různým způsobem svému původnímu účelu.

Barokní sýpka postavená v roce 1632. Nad vchodem do sýpky je dochován erb majitele zdejšího panství, knížete Karla z Lichtenštejna.

Mohutná barokní sýpka, podle erbu nad vchodem postavená na panství rodu Kinských v roce 1730, stojí v jižní části obce Břešťany. Je bez střechy, tudíž neplní svou funkci a chátrá.

Sýpka v dominantní poloze nad údolím Mačického potoka. U jejího západního průčelí stojí sousoší Kalvarie, upomínající údajně na polohu staršího hřbitova. Přes silnici se nachází novodobé místní pohřebiště. Nelze vyloučit návaznost na někdejší bukovnickou tvrz.

Panský hospodářský areál vznikl na konci 16. století. V r. 1760 dvůr se sýpkou vyhořel. K výrazným úpravám dvora došlo ve 20. letech 19. století a mezi lety 1851-1852. Kolem r. 1863 upravena správní budova. Sýpka je kulturní památkou.

Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.

Tvrziště po blíže neznámém sídle založeném ve 14. století snad rodem Krabiců z Veitmile, zřejmě v místech staršího hradiště. Tvrz zanikla v průběhu 16. stol., v současné době dochován šíjový příkop s valem a pahorek po tvrzi.

Terénní náznaky jsou pozůstatkem jednodílného hradu s širokým čelním příkopem. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Havel Houba z Lemberka, který zde sídlil v roce 1322. Později se hrad stal majetkem Valdštejnů. V roce 1437 se Sytový naposledy zmiňuje jako centrum vlastního panství.

Rozhledna s chatou na vrcholu kopce Tábor jižně od Lomnice nad Popelkou byly postaveny v letech 1911–13. Devastaci po roce 1990 napravuje prováděná oprava.