Výsledky hledání míst

Po předání staré radnice krajskému soudu chyběla v Boleslavi radnice. Město proto v letech 1865–8 postavilo dle projektu J. Fichtnera a J. Grusse mohutnou novorenesanční budovu pro úřad a první moderní školu. Oběma funkcím slouží dodnes.

Barokní solnice z r. 1708 od italského stavitele Antonia de Alfieri. Svému účelu sloužila do r. 1830. Poté byla využita jako loděnice (majitel Vojtěch Lanna, později bratři Šílení). Na její fasádě se nalézají zajímavé nástěnné malby.

Synagoga z let 1914–19, od architektů Střílka a O. Tyla, unikátní kombinace pseudoempírových a kubistických prvků. Židovské bohoslužby do II. světové války, za války sklad sušeného mléka a obalů, od r. 1950 modlitebna Církve československé husitské.

Novogotická stavba z neomítnutých cihel postavena r. 1870 podle plánu arch. A. Prokopa. Bohoslužby do 2. svět. války, dnes tržnice.

Původně Nová synagoga postavená židovskou obcí roku 1904 jako náhrada zbořené staré synagogy. Za okupace zničena a vydrancována, po válce prodána církvi čs. husitské, která ji přestavěla.

Synagoga v maursko-byzantském slohu (arch. Franz Macher) byla postavena v l. 1863-1864 na místě pův. dřevěné Staré synagogy z 1 pol. 17. stol. / zbořena v 2. pol. 19. stol. R. 1943 byla přeměněna na galerii Městského muzea. Majitelem je Církev čs. husitská. V l. 1994-1995 provedena rekonstrukce.

Chátrající trojkřídlý zámek, vzniklý přestavbou původní gotické tvrze ze 14. st., rozšířené Vencelíky z Vrchovišť po r. 1550 o dvě obytná křídla. Další barokní přestavba za Paradiesů, na poč. 18. st. postaven „nový zámek“. Empírové úpravy z r. 1840.

Zděná rozhledna na horním okraji Nové Vsi postavená v letech 2013-2014 kromě vlastní osmiboké vyhlídkové věže zahrnuje i muzeum, dětský koutek, úschovnu kol a lyží, sociální zařízení a informační centrum. Je majetkem obce Dolní Moravice, která otevírací dobu uvádí na svých stránkách.

Kaplička z roku 1806, 300–400 let stará lípa a dva roubené domy s pozoruhodnými konstrukčními prvky v horní části návsi kdysi samostatné obce Nová Ves, položené vysoko nad pravobřežní částí Ústí nad Labem.

Zaniklý hrad. Postaven na přel. 13. a 14. stol. Vznikl jako jedna z mnoha pohraničních pevnůstek na ochranu brodů řeky Ostravice mezi moravským územím olomouckého arcibiskupa a slezským Těšínským knížectvím. Byl zřejmě již na poč. 15. stol. opuštěn.

Zámek byl vystavěn roku 1709. V roce 1873 nechal majitel zámek zbourat a na jeho místě postavit zámek zcela nový. Poslední majitelka opustila zámek roku 1951. Československý stát zde zřídil Dětský domov. Tomuto účelu slouží zámek dodnes.

Vysoká hranolová věž, postavená v novorenesančním stylu, nahradila roku 1894 starší objekt téhož určení (viz heslo). Z provozu vyřazena v 60. letech 20. stol., od té doby jsou ve věži kanceláře. Při velké rekonstrukci na přelomu tisíciletí byla zlikvidována nádrž v posledním patře.

Patrová novogotická budova vybudována na Vyšehradě v l. 1877–1878 dle návrhu kanovníka a děkana kapituly Františka Kočího. Stavitelem byl František Novák. Centrální schodiště vyzdobeno kopií středového tympanonu z průčelí baziliky a osvětleno prosklenou střechou. Objekt je úředním sídlem kapituly.

Zámek byl vystavěn na místě staršího vyhořelého sídla roku 1686 hrabětem Bernardem Věžníkem. Nyní je zámek vlastnictvím obce Nové Dvory a je v něm zřízena základní škola.

Zaniklý zámek Nové Hobzí, jehož vznik je datován do 70. let 17. století, kdy nově vzniklou ves vlastnil Antonín Josef ze Scheidenau. Zámek neměl dlouhého trvání a zcela zanikl již po roce 1843 za Alfonse markraběte Pallaviciniho.