Výsledky hledání míst

Rohová budova v západní části náměstí. Postavena v letech 1905-1906. Architekt Edmund Chaura. Novorenesanční jednopatrový dům. Později moderní přístavba. Dnes sídlo městského úřadu.

Budova Nové radnice má základ v právovárečném renesančním domě z pol. 16. století. Jako sídlo městského úřadu slouží od rekonstrukce v letech 2002-2003.

Nová radnice (dříve Zemský dům, Zemská soudnice) byla od svého počátku centrem zemské správy, zasedal zde zemský sněm a zemský soud. Stojí zde mj. památník Karla st. ze Žerotína, na nádvoří kašna s alegoriemi 12 měsíců roku s kovanou mříží z r. 1928, na stěně sluneční hodiny z r. 1728.

Velká secesní stavba z let 1911 - 14 zaujala místo po někdejším prostějovském městském pivovaře (po roce 1800 kasárna). Výrazně převýšená budova dominuje hlavnímu náměstí.

Budova postavená v letech 1888 - 1893 v novorenesančním stylu, podle projektu vídeňského architekta architekta Franz von Neumanna.

Nová postoloprtská radnice vznikla roku 1903 dle projektu A. Dauta ve stylu italské novogotiky. Slouží potřebám městské správy dosud. Dominanta severní fronty náměstí.

Nová radnice postavená roku 1897 ve stylu spojujícím prvky klasicismu, secese a biedermaieru. Jako radnice sloužila do roku 1942. Poté v ní sídlila postupně ředitelství tří průmyslových podniků. Od roku 1991 zde sídlí Městský úřad.

Novorenesanční budova nové radnice v Sedlčanech postavena v roce 1903 podle projektu architekta Jana Heindla. Fasáda je zdobena sgrafity od L. Nováka. Dnes sídlo Městského úřadu a Regionálního informačního střediska.

Stavba z roku 1869 (arch. J. Niklas) v místě starší radnice, která od pol. 18. stol. sloužila jako kasárna. Do roku 1949 byla i sídlem okresního soudu. Mohutná budova s novorománskou fasádou dominuje náměstí, zaujímá celý blok až k farnímu kostelu. Ze starších etap se zachovaly zvlášť valené sklepy.

Budova z let 1893–96 podle projektu Franze von Neumann nahradila původní radnici, která od roku 1532 stávala v západní části hlavního frýdlantského náměstí. Ve zřejmé snaze vyrovnat se nedalekému Liberci vznikla stavba dodnes zcela neúměrného měřítka.

Raně barokní patrová budova z počátku 17. století, s vížkou uprostřed průčelí. Na nádvoří jsou druhotně zazděny dva portály – renesanční z r. 1603 a lomený gotický portál. V budově dodnes sídlí vedení města.

Nová empírová obdélná jednopatrová radnice byla postavena r. 1851. Roku 1858 byla přistavěna dvoupodlažní romanizující věž a zřízeny hodiny, které věnovala Terezie Rahnová. Věž radnice byla silně poškozena při osvobozování Rosic v roce 1945.

Novoklasicistní budova nové radnice, původně chlapecká škola, po první světové válce přestavěna architektem Karlem Jarolímkem. Plastická výzdoba je od sochaře Kulhánka z Hořic. Památkově chráněna od r. 1958.

Původní dům Hieronyma Schlicka v horní části města, zakoupený obcí roku 1531 pro potřeby radnice. Nahradil funkčně starou radnici na Brotmarktu (Slovanské náměstí). Upravován po požárech (1538, 1782, 1873), zachovala se řada renesančních prvků. Dodnes sídlo městské správy a knihovny.

Výrazná secesní stavba z let 1908–11 dle projektu vídeňského architekta Schmieda vznikla snad na místě nejstarší bílinské radnice, zbořené roku 1906. Dodnes sídlo městské správy a dalších institucí.