Výsledky hledání míst

Opevnění bylo budováno za Pernštejnů v 15. století. 1643 švédy pobořeno. 1840 byly na zbořeny brány a některé bašty. Vlastní hradby se do dnešních dní zachovaly v délce 1137 m.

Městské hradby byly vybudovány ve 14. a 15. stol. Byly 7 - 8 m vysoké, s ochozem, bastiony, příkopem a bránami; které se nedochovaly – první zanikla koncem 18. stol. a další v l. 1840, 1861, 1903. V 18. stol. ztratilo opevnění svůj význam a bylo postupně bořeno. Jeho fragmenty se zachovaly dodnes.

Původně dvojitý prstenec hradeb.Komplex goticko renesanční Dolní brány ze přelomu 15.a 16.st. Fortifikaci Dolní brány zvyšuje druhý hradební pás z poč.16. st. Hradby zpevněny dělovými baštami.

Sporé zbytky gotického opevnění ve východní části historického centra Plzně. Pocházejí z konce 13. století, několikrát byly upravovány. Přežily demolici většiny hradebního okruhu v polovině 19. století.

Kamenné hradby městského opevnění byly vybudovány v 15. stol. V rozích Masarykova náměstí byly tři městské brány – Brněnská, Olomoucká a Kroměřížská, které byly zbořeny v 1. pol. 19. stol. Východní linie hradeb byla dvojitá. Zachovala se jen část hradeb, např. 50 m úsek v ulici Pivovarské.

Městské opevnění se skládá z hradebních zdí, uzavírajících půdorys města kolem historického centra. Zděné převážně z lomového kamene, v některých místech dozděné cihlami. Za klášterem jsou téměř rozbořené. Součástí hradeb bývala i Městská věž. Hradby jsou v seznamu kulturních památek od r. 1964.

První písemné zmínky o Chyši jsou z roku 1169, kdy je uváděn Ctibor z Chyš. Roku 1473 dal Burián z Gutštejna opevnit město hradbami. Dochovaly se jen části příkopů, nepatrné zbytky zdí, na základech jedné z bašt byla roku 1848 vybudována synagoga. Přesto je opevnění od roku 1958 památkově chráněno.

Gotické městské opevnění z 2. pol. 13. století, nejstarší šlechtické dílo svého druhu u nás; nebylo obvyklé, aby poddanské město bylo obehnáno kamennými hradbami. Dochovaly se různé úseky hradeb a bašt; z bran je to nejlépe kompletní Pražská brána; části prácheňské brány a jižní branky (fortny).

Rozsáhlé sklepení vybudované v pískovci od r. 1596. Původně sloužilo k uschování zboží, potravin, zásob a listin. Dále využíváno i místním pivovarem. Za třicetileté války sloužilo jako útočiště pro vojáky, za 2. sv. války upravováno na protiletecký kryt. Od března 2011 kulturní památkou.

Městský dům, původně zvaný Záloženský, byl postaven na počátku minulého století v době národního obrození. Od roku 1909 je majetkem města Přerov.

Dům s věží, postavený na zbytku bývalého opevnění. Z hlavní části domu vystupuje bašta jako podnož. Dům má středověké jádro. Přestavba na poč. 19. stol. Trojosé průčelí věže členěno lizénami. Severovýchodní fasáda tvořena režnou kamennou hradební zdí. Kulturní památka od r. 1987.

Objekt je prvně zmiňován v r. 1598 jako Dvůr u okrouhlého kamene. V r. 1682 dala hraběnka Marie Anna Františka z Valdštejna svobodný dvůr přestavět na své reprezentativní přechodné sídlo. Ve 2. polovině 19. stol. proběhy klasicistní úpravy a objekt sloužil jako hotel. V l. 2018-2020 rekonstruován.

Obdélný jednopatrový řadový barokní dům postaven po požáru v r. 1708. Mansardová střecha a fasáda z doby kolem r. 1770. Sloužil jako kaplanka pro kněze kostela sv. Petra a Pavla. Fara římskokatolické farnosti je zde i dnes. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Přízemní dům s bohatě zdobeným štítem. Původ asi z poslední třetiny 18. stol. Hlavní průčelí s tabulovým štítem. Přízemní dům na obdélném půdorysu. Horní nástavec zdobí zrcadlo kasulového tvaru. Sedlová střecha krytá plechem. Boční průčelí hladké. Dům zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Dům stojí na Masarykově náměstí naproti zámecké kapli sv. Martina. Patrový s valbovou střechou. Jádro barokní z první pol. 18. stol. Prostory jsou klenuté valenými klenbami s trojúhelnými výsečemi a plackovými klenbami. Reprezentativní dům s mnoha hodnotnými prvky zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.