Výsledky hledání míst

Zaniklá gotická tvrz pravděpodobně ze 14. stol. u západního průčelí věže kostela sv. Vavřince. V průčelí dochován gotický portál se vstupem a vpadlinou pro padací můstek, po němž se vcházelo z horního patra tvrze na panskou oratoř. Při kopání hrobů objeveny pozůstatky zdí, které byly opět zasypány.

Téměř zmizelé tvrziště, o němž je první zmínka z roku 1389, kdy ve Zdounkách sídlil Čeněk z Vartenberka, ale větší díl i s tvrzí vlastnil Ondřej z Pavlovic. K jejímu opuštění došlo patrně až kolem roku 1520, kdy se uvádí jako pustá. Dnes je na místě tvrziště hřbitov.

Pozůstatky labského zdymadla z roku 1911, postaveného firmou Lanna. Roku 1974 nahrazeno prohrábkou dna a novým stupněm Obříství, od té doby bývalá komora slouží jako útočiště lodí. Po roce 1990 se zde rozvinulo podnikání v opravách lodí a automobilů.

Zdymadlo v říčním km 59,009 (169,035) v Nymburce vzniklo v letech 1914–24 jako součást regulace středního Labe. Architektonické řešení František Roith, technické Ing. Josef Bartovský a Ing. Emil Zimmler.

Součástí regulace středního Labe bylo odstranění pevného jezu u místního zámku a rozšíření koryta řeky. V letech 1914–1916 byl postaven jez, v letech 1914–1918 elektrárna a do roku 1924 pak komora. Projekt A. Engela vytvořil mimořádně působivé technické dílo.

Vyhlídkový altán nad městem Šternberkem nechal postavit r. 1913 kníže Johann II. z Liechtensteina.

Kamenné moře z devonského kvarcitu zvané Zelené kameny ve svahu pod hřebenem Hrubého Jeseníku, mezi Ztracenými kameny a vrcholkem Pec.

Dvůr byl založen Kryštofem Jaroslavem z Kolovrat r. 1655, původně zde byl jen ovčín s chalupou ovčáka. R. 1674 jej rozšířil Kryštofův syn Albrecht Jindřich na poplužní dvůr, v 19. století zde byl lihovar a výroba šindelů. V květnu 1945 lihovar zničen sovětskými vojáky, později zcela zchátral.

Zřejmě nejstarší želetavské gotické sídlo, jehož přesné datum založení není známo. První zmínka pochází z roku1368, kdy Oldřich ze Želetavy prodává městečko i s tvrzí bratřím z Vajtmile. Tvrz zanikla na počátku 15. století pravděpodobně v důsledku husitských válek.Dnes je na jejím místě hřbitov.

Nejmladší sopka v České republice ze čtvrtohor objevená ve 2. pol. 19. století při těžbě strusky na zpevňování cest. Název sopky souvisí s těžbou železné rudy v okolí.

Hrad pochází zřejmě už z druhé poloviny 12. století, zanikl někdy během století 14. Poškozen lámáním kamene.

9,1 km dlouhá jednokolejná místní dráha zprovozněna r. 1899. Pravidelná osobní doprava ukončena r. 2021, od té doby sezónní víkendový provoz. Sporadická nákladní doprava, občasné zvláštní jízdy. Tři mezilehlé zastávky na znamení. Provoz zajišťují lehké motorové vozy.

7 km dlouhá místní dráha, od r. 2021 majetek obce Hevlín. Část býv. hlavní tratě Vídeň-Brno z r. 1870. Na konci 2. světové války zničila mosty přes Dyji ustupující německá armáda. Spojení s Rakouskem definitivně ukončila železná opona. Pravidelný provoz do r. 2010, dnes občasný turistický provoz.

Hraniční žel. nádraží Železná Ruda-Eisenstein postaveno v l. 1876-77 mezi Rakousko-Uherskem a Bavorskem. Od r. 1918 v provozu ČSD, r. 1938 zabráno Německem. Provoz obnoven v l. 1945-48, poté oblast nepřístupná. Demolici zchátral. nádraží zastavila revoluce r. 1989. Po rekonstrukci otevřeno 2.6.1991.

Železniční most přes Labe v Ústí nad Labem vznikl jako náhrada původního kombinovaného mostu z roku 1874. Přes řeku převádí dvojkolejnou trať a lávku pro pěší.