Výsledky hledání míst

Pozdně barokní socha sv. Iva stojí napravo od kaple sv. Anny. Kompozičně dotváří prostor při kapli jako součásti poutního místa při kostele Navštívení Panny Marie. Na hranolovém soklu stojí socha světce, oděná v řeholní roucho, levice nese knihu, pravice drží krucifix, k němuž shlíží jeho hlava.

Barokní pískovcová socha sv. Iva, stojící u cesty nedaleko Nenakonic, vznikla před r. 1741 a je dílem stejného autora jako protější socha sv. Jana Nepomuckého. Na čelní straně podstavce je v jemném reliéfu znak olomouckého kapitulního probošta Františka Ferdinanda Oedta.

Socha z druhé poloviny 19. století. Autor je neznámý. Stojí u brány zámeckého parku na vysokém trojdílném podstavci. Socha zhotovena ze světlého křemenného jemnozrnného pískovce. V roce 2011 proběhla restaurace sochy, vrácena na své původní místo.

Barokní socha z doby po polovině 18. století, vysoká asi 1,7 m, umístěna na novém hranolovém pilířovém podstavci. Postava světce vyvinuta ve zdůrazněném kontrapostu, tělo zahaleno do dlouhého pláště, splývajícího v záhybech k zemi. Socha památkově chráněna od r. 1958.

Klasicistní socha z roku 1885. Stojí na třídílném podstavci s profilovanými prvky. Na zadní straně hlavice podstavce jméno „Ignaz Kunstner“, pravděpodobně autor díla. V roce 2011 proběhla restaurace sochy, vrácena na své původní místo.

Barokní sochu sv. Jana Křtitele z roku 1740 vytvořil významný regionální sochař Václav Viktor Morávek z Polné, žák slavného sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Socha vznikla na paměť kupce Johanna Schreibera, který na tomto místě zemřel. Památkově chráněná je od roku 1958.

Barokní socha světce je součástí hodnotného souboru soch od Kašpara Obera z let 1740-1750, lemujících cestu z historického centra Telče na Staré Město ke Kostelu Matky Boží. Jan Křtitel je vyveden v mírně nadživotní velikosti, zobrazen je v klasickém pojetí. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Socha sv. Jana Křtitele na kamenném podstavci pochází z 2. pol. 19. stol. Autor neznámý. Socha světce v mírně podživotní velikosti a v mírném kontrapostu s atributem knihy v levé ruce. Rustikální kamenické dílo typologicky i ikonograficky vzácné. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.

Barokní sochu sv. Jana Křtitele při silnici do Rožan dal postavit roku 1768 Christoph Mahle. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Pískovcová socha z roku 1859. Autor pražský sochař A. Suram. V roce 2014 socha restaurována. Původně stála u železniční zastávky. Po restauraci přemístěna. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Kamenná socha sv. Jana Křtitele pochází z roku 1792 a její autor není znám. Do Květné ji přivezl z Terstu forman Jan Vintr. Světec je umístěn na zdobeném podstavci s volutovými křídly. V letech 1994–1995 sochu restauroval akademický sochař Pavel Gabriel.

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1857. Na posledním stupni podnože hranolový sokl s představenou přední stěnou. Světec v kontrapostu levé nohy s krucifixem v náručí. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Sochu darovala paní Žáková z Horního Polubného paní Fléglové z Radvance a ta ji nechala postavit u mostu v Radvanci. Socha po usazení vysvěcena 23. května 2010. Originál sochy pochází nejspíše z poloviny 18. stol. Kde stojí, nebylo zjištěno.

Socha z r. 1767 umístěna na obdélném soklu. Podstavec ukončen profilovanou římsou. Na zadní straně soklu český renovační nápis s letopočtem 1894. Socha světce v životní velikosti v tradičním pojetí. Po stranách plastiky andílků. Vytvořena je z okrového pískovce. Zapsána do seznamu památek r. 1964.

Socha u východního vjezdu do areálu poplužního dvora zámku Ostrov. Pochází z r. 1760 a je dílem kutnohorského sochaře J. K. Eberleho. Doklad intenzity barokního kultu. Umístěna na profilovaném podstavci s reliéfy. Světec v obvyklém kanovnickém rouchu, s biretem na hlavě a nad ní se svatozáří.