Výsledky hledání míst

Na sakrální charakter nevýrazné stavby neznámého stáří omítnuté břízolitovou omítkou upomíná pouze ocelový kříž. Původní vzhled a členění fasády nikami lze pouze předpokládat.

Novodobá boží muka, na rozcestí v Hajcích, byla vybudována z darů věřících v r. 2013. Dne 5. 7. 2013 stavbu požehnal Martin Kopecký, farář Církve československé husitské v Rudici. Reliéfy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Václav, Jana Amose Komenského a Mistra Jana Husa, zhotovil Drahoš Macek z Blanska.

Zděná sloupková trojboká boží muka jsou dokladem zbožnosti místního obyvatelstva v 19. století. V půlkruhově zaklenuté nice s ocelovou mříží je umístěna socha sv. Floriána.

Zděná boží muka snad z konce 18. století jsou prvně prokazatelně doložena na indikační skice a císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1834.

Památkově chráněná boží muka jsou lidovou kamenickou prací z r. 1847 ojedinělou nejen svým výtvarným provedením, ale především zachovanou datací a signaturou.

Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.

Čtyřboká zděná boží muka, snad z 18. století, oživující rovinatou krajinu Hané jsou drobnou lidovou sakrální architekturou místního významu. Drobná sakrální stavba na tomto místě je prvně zaznačena na Indikační skice z první třetiny 19. století.

Zděná hranolová boží muka na křižovatce dnes již zaniklých cest vznikla snad na přelomu 18. a 19. stol. První doklad o sakrální stavbě pochází z II. vojenského mapování - Františkova z let 1836-1852.

Zachovalá kamenná boží muka ze 16. století. Jsou sloupková s výrazně gotizujícím tvaroslovím vrcholové lucerny, ukončené kamenným křížem. Ponechána v přirozené barvě kamene. Na mukách je upevněna pamětní deska (z r. 1932) k uctění vojáků padlých v bitvě u Zahájí (1742). Volně přístupná.

Památkově chráněná zděná barokní sloupková boží muka jsou prvně zachycena již v I. vojenské mapování - josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783.

Žulová boží muka gotizujícího typu z druhé poloviny 17. století mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou lucernou s mělkými nikami a jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou bez nápisů či datace. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová boží muka neznámého staří a netypické podoby. V dolní třetině mají nezvyklé rozšíření s reliéfem kruhu a latinského kříže. Lucerna s mělkými nikami na vrcholu nahradila původní, ukradenou roku 2005. O obnovu památky se zasloužilo sdružení Zelené srdce. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Masivní pozdně gotická žulová boží muka vysoká cca 2,5 metru. Dřík má průřez pravidelného osmiúhelníku, v horní části přecházejícího do průřezu čtverce plastickými drápky. Původní kaplice zmizela ve 2. polovině 20. století, později doplněna čtvercovou kapličkou zaklenutou do oblouku.

Boží muka jsou na tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Slezska z roku 1836. V roce 2015 byla provedena rekonstrukce.

Žulová boží muka s kvádrovitým dříkem z první poloviny 19. století, nedávno restaurovaná. Z čelní strany soklu je nápis „Gewidmet zur Ehre Gottes von Franziska Heintzin den 20 Oktober 1824“ Lucerna je zdobená mělkou nikou s reliéfem Ukřižovaného. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.