Výsledky hledání míst

Křížovou cestu založil v r. 1855 Ambrož Hille. Tvořilo ji 13 zastavení, později doplněných dvěma kaplemi. Zchátralá křížová cesta na Křížovém vrchu byla obnovena v letech 1997-2000, avšak bez obou kaplí, po nichž zůstaly jen zbytky zdiva. Památkově nechráněno.

Netradiční křížová cesta mezi obcemi Kuní a Kuníček. Vytvořil ji v letech 1998–2000 akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Vysvěcena byla v roce 2000 biskupem Škarvadou. Vznikla díky darům různých rodin z okolí Petrovic.

Poutní místo z pol. 18. stol. Skládá se z výjevu Getsemanské zahrady, odtud stoupá schodiště s kaplemi, vrcholící kaplí Povýšení sv. Kříže. Pohledová osa končí kaplí Božího hrobu. Komplex zchátral po roce 1945, v posledních desetiletích probíhá důkladná obnova.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Opuštěný Křížovský lom severovýchodně od vrcholu Blaníku není sice chráněnou památkou, ale od r. 2018 je zpřístupněn ochranáři jako ukázka vzácné přírodní lokality. Jsou zde informační panely a ohniště s možností stanování.

Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.

Pískovcový kámen nejistého původu, považovaný za smírčí kříž či za menhir. Má výšku 124/178 cm, šířku 71 cm a tloušťku 29 cm. Na severní straně je pozitivní reliéf latinského kříže. Podle pověsti byl na místě, kde stojí, zabit forman.

Křížový či pamětní kámen při silnici z Nikolčic do Kurdějova nebo Diváků se nachází na místě, kde 8. února 1762 zahynul Max Haas z Rousínova, který tudy vezl víno. Podle textu však byla zachráněna jeho dceruška Magdaléna. Kámen je evidován od r. 2002 v registru smírčích křížů a křížových kamenů.

Křížový kámen s rozměry 93 cm x 68 cm x 20 cm, nalezen r. 2002. Je na něm reliéf tlapatého kříže na žerdi. Dle pověsti připomíná spor tří bratrů o dědictví, při kterém dva přišli o život a třetího tížilo svědomí tak, že nechal vytesat smírčí kámen a umístil ho na místě tragédie. Kámen není datován.

Křížový kámen byl vztyčen snad r. 1845 na památku dvaadvacetiletého Jakuba Hofmana, syna kožešníka Jakuba Hofmana z Horního Města č.p. 401. Dle matriky Jakub zemřel na poranění mozku, není však jasné, zda v důsledku nehody či násilného trestného činu. Kříž není uveden v seznamu chráněných památek.

Křížový kámen v osadě Na Bahnech má z čelní strany nezvykle složitou, špatně dochovanou rytinu. Znázorňuje latinský kříž na trojstupňovém podstavci, dolní dva stupně jsou obdélné, nejvyšší zaoblený. Na prostředním stupni asi býval nápis – snad iniciály a datace. Neuvádí jej žádné dostupné zdroje.

Křížový či pamětní kámen stojí při staré vozové cestě na Vysoké Popovice. Podle pověsti připomíná smrt dvou soků v lásce a jejich milé. Podle pověsti zde byly původně kameny tři – za každého mrtvého jeden. Asi metr vysoký kámen má vyrytý jednoduchý kříž. Nedaleko jsou boží muka z 19. století.

Křížový kámen ve Velečíně, s oboustranným reliéfem berličkového kříže (téměř setřený), je podobný dalším památkám tohoto druhu v okolních obcích. Není znám přesný důvod jeho zhotovení ani datum vzniku. Patří mezi méně známé památky.

Důvod vzniku tohoto křížového kamene není znám. Podle vyobrazených kol lze usuzovat na to, že připomíná nehodu povozu. Poprvé jej uvádí místní badatel Vilém Richlý z Mirošova v roce 1885. Tehdy měl výšku 115 cm, dnes má nad zemí výšku 77 cm. Do jeho horní části byl druhotně vsazen litinový kříž.