Výsledky hledání míst

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.

Terénní náznaky tvrziště datovaného mezi 2. pol. 13. století a 1. pol. století 15. R. 1361 byly Karlem IV. uděleny v manství Janu Švábovi z Jikve, r. 1454 je uváděn dvůr Krňovice. Tvrz zřejmě zanikla v husitských válkách. Dochováno nezřetelné tvrziště v poli s náznakem průběhu valů.

Terénní pozůstatky tvrziště v sousedství Krokovického rybníka. Tvrz v pramenech připomínána poprvé r. 1390, jako zaniklá zmiňována r. 1570.

Na místě, kde stával od poloviny 18. stol. barokní zámek, stávala již v r. 1274 tvrz. Ta byla zničena za husitských válek. Socialistickým hospodařením zchátralý a zdevastovaný zámek byl zlikvidován v roce 2005.

Renesanční tvrz ze 16. st. je patrové stavení se sedlovou střechou, v průčelích se zachovanými mohutnými opěráky. Některé zdi mají tloušťku až 1,5 m. Od r. 1885 sloužila jako hostinec.

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcový krucifix byl vytvořen r. 1934 v novobarokním stylu, od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Kříž je umístněn na pylonu a zdobeném podstavci s volutovou konzolí, na které je barokní socha Bolestné Panny Marie z roku 1796. Kříž chrání kovaný plůtek (um. kovář Oldřich Hrubý).

Ocelová rozhledna (50 m, 835 m n. m.) byla postavena na místě pův. kamenné Kempfovy rozhledny (10 m), která zde stávala v l. 1932–81 (v 2. pol. 20. stol. zchátrala, stržena). Nová rozhledna byla postavena r. 2008 ve spolupráci spolku Krudum o.p.s. a společností Loketské městské lesy a Český Telecom.

Zřícenina vodního mlýna založeného snad již ve středověku u říčky Šumice. První zmínka pochází z r. 1750. Fungoval někdy do 2. poloviny 20. stol. V 70. letech potomci mlynáře mlýn prodali. Od 90. let chátrá.

Tvrz v Krumsíně vznikla asi v letech 1437-1466 za Jana z Krumsína a Lešan. Základem mohl být zdejší dvorec, který je zmiňován r. 1349. Tvrz zanikla po koupi Janem z Pernštejna r. 1527.

Reliéf hradu, porušeného stavbou lesní cesty, situovaného na méně obvyklém místě, na hřebeni mezi dvěma plochými vrcholy kopce.

Rozsáhlá zřícenina královského hradu z poč. 14. stol. Roku 1330 udělil Jan Lucemburský Krupku míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Silně poničen husity v r. 1426. Poté pozdně goticky přestavěn. Od r. 1621 trvale neobydlen.

Nejstarší české horní město v Krušných horách vzniklo u původně povrchového naleziště cínu. Poprvé je písemně doloženo k roku 1305. Několikrát vážně poškozeno válkami a požáry. MPZ chrání solitéry (hrad, kostely) i celkovou hmotovou skladbu městečka.

Pozůstatky nevelkého jednodílného hradu na skále nad řekou Moravicí nedaleko přehrady a obce Kružberk. Založen snad pány z Dolních Životic (Schonsteina) počátkem 14. století. Zaniká za pánů z Kosíř v polovině 15. století. Zachován krátký úsek hradby.

Hradiště na plochém Kružínském vrchu bylo osídleno v pozdní době halštatské na západní straně. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky dvou valů orientovaných severojižním směrem. Bylo objeveno nedávno díky digitálnímu mapování. Z vrchu jsou výhledy do kraje.