Stranou od Fůry sena se po turistické stezce dostaneme do středu borového lesa na romantickou mýtinu s několika jezírky, které sloužily před II. světovou válkou jako koupaliště. Původně to byly dva zatopené lůmky, z nichž se v minulosti těžila říčanská žula jako stavební kámen určený k obnově vyhořelého Národního divadla v Praze. Okolní les byl původně obecní pastvinou, jíž roku 1889 za úřadování limuzského starosty Františka Chlapce občané osázeli borovicí, břízou a olší.
Na zdejší mýtině se hrálo za II. světové války divadlo a konaly se zde tradiční turistické srazy mnoha oddílů TJ Sokola, o nichž vypráví zápisy limuzské kroniky: Rok 1963 – Turistický odbor, vedený M. Svobodou a D. Hrdličkou, začal svou činnost hned v únoru, kdy 23. února a 24. stanoval na Klepci za mrazu -16°C. Večer byl na Klepci velký táborák. Dále se zúčastnili členové TJ srazu mladých turistů na Klepci dne 7. dubna. Účastníků srazu bylo 800 a závodilo se v různých sportech. Rok 1965 – Na Klepci bylo zoráno bývalé Čmelíkovo pole. Státní lesy tam budou něco vysazovat. Skutečně tam vysadili v březnu borovice. Tím se plocha lesíku na Klepci asi o 3 korce zvětšila. Však je Klepec velmi vyhledávaným místem. 21. března tam byl velký sraz turistů. Při té příležitosti byl vyznamenám limuzský rodák Mirek Svoboda a manželé Hrdličkovi z Hradešína. Byli jmenováni zasloužilými turisty. V dubnu se roznesla po vsi zpráva, že v hradešínských lesích jsou divoká prasata. Zvěře vysoké je tu dost a často vidíme stádo 10-12 srnek v polích pod Klepcem. Koncem května stal se Klepec dostaveníčkem trampů, kteří se tam začali scházet už v sobotu po poledni. Protože pršelo, jen se lilo, spali trampové a jejich družky po stodolách, v čekárně na návsi a jinde. Tím byla zachráněna celá řada mladých borovic a břízek, které si trampové odřezávají na táborák.Text: historie
22.12. 2007 - Jan Psota ml., kronikář obce Hradešín
|
Přihlášení |
