Vůznice

Národní přírodní rezervace Vůznice byla vyhlášena 11. října 1984. Zaujímá v délce několika kilometrů a šíři několika set metrů údolí středního toku potoka Vůznice a několika jeho přítoků. Předmětem ochrany jsou lesní společenstva středoevropských pahorkatin, typická pro takováto hluboce zaříznutá údolí; konečným cílem pak dosažení pralesního stavu. Rozloha rezervace činí 231,22 ha, nadmořská výška území se pohybuje od 250 do 420 m. Většina rezervace je veřejnosti nepřístupná.

Rezervace zaujímá levý břeh a levou stráň údolí potoka Vůznice od místa, kde vtéká do lesa, až k soutoku s Benešovým potokem, včetně ostrohu s hradem Jenčovem, a pod soutokem obě strany údolí až ke křížení silnice II/116. Celková délka rezervace představuje asi 4 km. K rezervaci dále patří údolí dvou levostranných přítoků Vůznice: část Benešova luhu, tedy asi 1,5 km délky údolí Benešova potoka, a jednoho bezejmenného větveného přítoku o něco níže. Na potoku Vůznici se nachází v prostoru rezervace jeden větší bezejmenný průtočný rybník a řada menších bočních rybníčků. Horní levobřežní část rezervace (77 ha) patří do katastru obce Běleč v okrese Kladno, Benešův potok je hranicí mezi Bělčí a Nižborem a tedy i hranicí okresu Beroun, část rezervace na pravém břehu Vůznice (41 ha) patří do katastru obce Sýkořice v okrese Rakovník. Západně od údolí se v sousedství rezervace nachází lovecký zámek Dřevíč, nyní sídlo býv. politika a podnikatele Karla Schwarzenberga. Levobřežní část rezervace pod soutokem s Benešovým potokem je největší (113 ha) a patří do území obce Nižbor v okrese Beroun. V údolí potoka rostou ptačincové olšiny s měsíčnicí vytrvalou a jaseniny, které se na mírných svazích mění v habrové doubravy. Bylo zde popsáno více než 450 druhů vyšších cévnatých rostlin v čele s omějem vlčím morem, tařicí skalní, třemdavou bílou nebo tisem červeným. Dále zde narazíte na fialově kvetoucí jaterník trojlaločný nebo zvonek řepkovitý. Na území žijí různé druhy bezobratlých, motýlů, obojživelníků nebo ptáků. Spatřit tak můžete měkkýše, vyskytující se celosvětově pouze na Křivoklátsku a v Českém krase - vřetenku lesklou, dále poletující bělopáska topolového a dvouřadého nebo hnědáska květelového. Lze zahlédnout čolka velkého nebo v blízkosti lesních porostů čápa černého, ledňáčka říčního nebo žlunu šedou.

Text: popis
5.8. 2022 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)