Soos

Národní přírodní rezervace o rozloze 221 ha. Nadmořská výška se pohybuje od 429 do 440m.n.m. Vyhlášena byla roku 1968 a má za účel chránit rozlehlá rašeliniště, mokřady, minerální slatiniště včetně živočišných a rostlinných společenstev. Geologické podloží tvoří převážně jíly, což v minulosti zapříčinilo poničení části dnešní rezervace při jeho těžbě. Střední část tvoří křemelina. Významné jsou zde tzv. mofety – prohlubně z nihž uniká oxid uhličitý. Ty jsou důsledkem posopečné činnosti. Při dostatku vody jimi probublává slaná voda obohacená o C02, za sucha je slyšet hlasitý sykot unikajícího plynu z nálevkovitých prohlubní v zemi. Dříve byly nesprávně nazývány bahenními sopkami, název zřejmě vznikl při pohledu na bublající vodu smíšenou s bahnem. V okolí mofetů se nachází erozí narušená a solí prosycená křemelina (nahromaděné schránky mikroskopických řas rozsivek na dně bývalého solného jezera), pro svou nehostinnost znemožňuje růst vegetace. Při pohledu na holé rozvrásněné křemelinové pláně, ozdobené bíložlutými výkvěty solí místo připomíná atmosféru pravěku, nebo měsíční krajiny. Převážnou část území pokrývají lesní společenstva. V okolí vývěrů slaných pramenů se vyskytují slanomilné druhy (halofyty) rostlin, které obvykle rostou u moře. Z fauny je významné opakované hnízdění - motáka pochopa, vodouše rudonohého, bekasiny otavní aj. a množství druhů obojživelníků.

Území je silně podmáčeno, protéká jím Vonšovský potok a potok Sádek s vývěry pramenů kvalitní minerální vody z nichž nejznámějším je Císařský pramen, je součástí NS a návštěvník má možnost jeho ochutnávky. Udržovaná naučná stezka vás provede nejzajímavějšími částmi lokality, není fyzicky náročná a je bezbaierová. Přiléhající expozice na téma paleontologie, flóra, fauna a geologie doplňuje stanice pro handicapované živočichy a několik staveb lidové architektury. NS Soos je otevřena od 1. března do 15. listopadu viz návštěvní doba.

Text: popis
17.6. 2007 - Pavel Jarý