Vesuv (italsky Monte Vesuvio) je aktivní stratovulkán na Apeninském poloostrově v Itálii. Patří mezi nejznámější sopky světa, neboť se proslavil výbuchem r. 79, kdy došlo ke zničení řady římských měst, mezi něž patří například Pompeje. Od té doby proběhlo 36 erupcí. Poslední skončila v dubnu 1944. Jedná se tedy o jediný vulkán na území kontinentální Evropy, u kterého v posledních sto let došlo k erupci. Ačkoliv je od té doby nečinný (spící), jedná se stále o aktivní sopku. Další dvě se v Itálii nacházejí na ostrovech, Etna na Sicílii a Stromboli na Liparských ostrovech. Sopečná činnost se v místě Vesuvu projevuje nejméně 400 tisíc let. Vesuv je součástí vulkanického komplexu zvaného Somma–Vesuv. Somma je název pro pradávný stratovulkán, který se zde existoval v době mezi 39–22 tisíci lety. Na konci tohoto období mohl dosahovat nadmořské výšky 1,9 až 2 km. Celkový tvar kaldery Sommy není symetrický, neboť umístění erupčních center těchto erupcí nebylo totožné. Současný kužel Vesuvu, zvaný Gran Cono, začal vznikat po katastrofě z roku 79. Jediné zachovalé zbytky stratovulkánu Somma se nacházejí necelé 2 km severně, v podobě vysokého skalního hřebenu Monte Somma (1 149 m).
Současný kráter má v průměru 400 m a hloubku 300 m. Střed kráteru Vesuvu je vůči jejímu středu posunut o 250 m, z čehož se vyvozuje, že se v průběhu historie posunul také přívod magmatu. Na kuželu jsou patrné známky vodní a větrné eroze a sklon svahů je různý. Ty jsou zároveň poznamenány minulými lávovými proudy. Na rozdíl od torza Monte Sommy se výška a tvar Vesuvu mění v závislosti na druhu sopečné aktivity. Výlevnými či slabými explozivními erupcemi se ukládá nezpevněný sypký materiál nebo lávové proudy a vulkán postupně roste. Při silnějších explozivních událostech dochází k přímé destrukci vrcholu nebo zhroucení celé struktury, čímž vzniká kaldera.Text: popis
20.6. 2023 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)
|
Přihlášení |
