Jméno jeskyně je odvozeno z irského Dún Mór (velká pevnost). Jeskyně sloužila lidem jako úkryt v době válečných útoků. V 9. století ji zmiňují rukopisy Triads of Ireland jako jedno z nejtemnějších míst v Irsku. V roce 928 zde podle Letopisů čtyř mistrů Vikingové z Dublinu zabili tisíc lidí, kteří se před nimi v jeskyni schovali. Útoku velel vikingský vládce Dublinu Godfrey. Letopisy jsou ze 17. století, jejich obsah pochází ze starších kronik. Jeskyně je v nich uvedena pod jménem Dearc Fearna (jeskyně olší).
První písemná zmínka o nálezu lidských pozůstatků je z roku 1709. V roce 1869 prozkoumal jeskyni doktor Artur Wynne Foot, reverend Jakub Graves a Petr Burtchaell. Ti objevili velké množství lidských kosterních pozůstatků, které posbírali a odnesli. Archeologický výzkum v roce 1973 odhalil další lidské pozůstatky, stříbrné mince, polovinu jantarového prstenu, železné předměty a skleněné korálky. Kosterní pozůstatky patřily minimálně 44 osobám. Šlo většinou o ženy a děti. Mince umožnily nález datovat do období 879-930. Čtyři nejmladší mince byly z Anglie, tři z nich byly vyraženy ve dvacátých letech 10. století v Yorku. Irové v té době mincemi neplatili. Především anglické mince proto nejspíše patřily Vikingům a celá nálezová situace skutečně poukazuje na možnost masakru. Přímou spojitost ale není možné vědecky potvrdit. Cílem útoku Vikingů mohla být keltská kruhová pevnost, která stála asi 400 m západně od vstupu do jeskyně. Tisíc obětí by ale pocházelo z celého širokého okolí jeskyně. Počet obětí může být kronikou přehnán. Příčina úmrtí není známa. Tradičně se spekuluje o tom, že Vikingové zapálili ve vstupu do jeskyně oheň a schované lidi udusili kouřem. Jednodušší by bylo lidi v jeskyni umučit hlady. V roce 1999 byl v jeskyni nalezen poklad, který obsahoval 43 stříbrných a bronzových předmětů z doby kolem roku 970. Od šedesátých let 20. století je jeskyně přístupná veřejnosti.Text: historie
23.10. 2022 - Pavel Semple
Zdroje
(Irský památkový katalog https://www.archaeology.ie/archaeological-survey-ireland a online Wikipedie)