Románské převorství svatého Salvátora bylo založeno v pol. 12. stol. Latinské zasvěcení sanctus salvator (v angličtině saint saviour), znamená svatý spasitel. Za zakladatele převorství je považován sv. Laurence O’Toole (1128-1180). Ten byl od roku 1153 opatem kláštera v Glendaloughu a v roce 1162 se stal dublinským arcibiskupem. Za něj probíhala reforma irské církve. V rámci těchto změn přišly do Irska první evropské mnišské řády. Převorství svatého Salvátora bylo augustiniánské, nikdy ale nenabylo podobu klasického řádového kláštera. Šlo spíše o kompromis mezi starými keltskými kláštery a novými kláštery řádovými. Mniši žili ve zděné místnosti na severní straně lodi.
V rámci reorganizace irské církve spadala diecéze Glendaloughu od roku 1214 pod Dublin. To byl začátek pozvolného úpadku Glendaloughu. Kostel sv. Salvátora sloužil i nadále poutníkům. Nejpozději v době náboženské reformace v 16. stol. byl ale pustý. V 19. stol. byly jeho zříceniny opraveny a částečně dostavěny. Za použití původních kamenných článků byl znovu sestaven triumfální oblouk a východní okno chóru.Text: historie
18.4. 2021 - Pavel Semple
Zdroje
(online Wikipedia a další)