Tycho Brahe (1546–1601), pův. jménem Tyge Ottesen Brahe, byl významný dánský astronom, astrolog a alchymista. Je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, překonán byl až 60 let po vynalezení dalekohledu.
Poté, co zdědil r. 1565 slušné jmění, se mohl věnovat svým koníčkům, astrologii a astronomii. Studoval také chemii. Dánský král Frederik II. mu nechal postavit laboratoře a observatoře na ostrově Hven, kde Brahe pracoval dvacet let. Poté co se nepohodl s novým králem Kristiánem IV., rozhodl se cestovat po Evropě. Roku 1599 byl císařem Rudolfem II. na přímluvu Tadeáše Hájka z Hájku pozván do Prahy, kde působil u dvora jako císařský astrolog. Postavil novou observatoř v Benátkách nad Jizerou, kde mu posledních pár měsíců jeho života (únor r. 1600 – říjen r. 1601) dělal asistenta Johannes Kepler. Legendy vypráví, že Tycho Brahe zemřel na protržení močového měchýře při pozorování zatmění slunce nebo při hostině u císaře z toho důvodu, že protokol nedovoloval, aby vstal od stolu dříve než císař. Podle historických pramenů zemřel poté, co se vrátil z hostiny u Petra Voka z Rožmberka, kde hojně popíjel, a postihly ho náhlé bolesti a neschopnost močit (akutní urémie, většinou důsledek selhání ledvin). Poté zemřel po necelých dvou týdnech. Zkoumání jeho vlasů a vousů odhalilo, že měl v těle velké množství rtuti – to pravděpodobně způsobilo selhání ledvin. Otázkou zůstává, jestli byl otráven (o tom, kdo ho mohl otrávit, se objevila řada spekulací, žádná však není podložena důkazy), nebo se otrávil sám vlastním lektvarem, kterým se léčil a který obsahoval rtuť. Poslední zkoumání pozůstatků T. Brahe proběhlo roku 2010. Johannes Kepler (1571–1630) byl vynikající německý matematik, astronom a astrolog. Vystudoval univerzitu v Tübingentu a poté učil 7 let na střední škole ve Štýrském Hradci. Roku 1600 přesídlil do Prahy a stal se zde asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským astronomem a matematikem. Kepler v Praze stanovil dva ze tří fyzikálních zákonů, nazvaných "Keplerovy zákony", popisující pohyb planet kolem Slunce – tři základní zákony pohybu nebeských těles – platí však obecněji pro pohyb libovolného tělesa v centrálním silovém poli. Při stanovení zákonů vycházel J. Kepler z astronomických měření Tychona Brahe. V pozdějším věku se podle některých životopisců už nemohl věnovat pozorování hvězd, protože trpěl silnou krátkozrakostí. Na počest Johanna Keplera bylo v Praze v místech, kde bydlel při svých zdejších pobytech, postaveno Gymnázium Jana Keplera.Text: historie
6.10. 2012 - E. Horáková podle wikipedia.org
|
Přihlášení |
