O scelování pozemků i o soše děvečky jsem psal ve Zpravodaji obce Bedihošť (č. 40 vydané roku 2016, s. 10-11). Autorem sochy je akademický sochař Jan Tříska.
Z historie obce – Scelování pozemků
Místní zemědělci provedli začátkem 20. století jako jedni z prvních v rámci širšího okolí scelování pozemků. Rolník Alois Hrabal se nejprve vyslovil pouze pro přeměření pozemků a vytýčení jejich hranic. Antonín Vavrouch však ostatní přesvědčil, aby se raději provedlo scelování pozemků.
František Uličný napsal žádost, kterou podepsalo 46 občanů Bedihoště (z toho 15 z Václavovic). Žádost poté odeslal do Brna. K realizaci projektu bylo nutné získat nadpoloviční většinu zemědělců, jejichž čistý katastrální výnos se rovnal dvěma třetinám katastrálního výnosu obce. Místní propagátoři scelování získali podpisy 60 majitelů pozemků, u zbývajících 56 neuspěli. Proti zabrání pozemků do scelování byl zejména větší počet rolníků z Václavovic, v jejichž zájmu bylo spíše odvodňování podmáčených pozemků.
Dne 26. 8. 1902 proběhly volby scelovacího výboru (12 členů), odhadní komise, ukazovatelů hranic, účetního a jeho kontrolora. Vlastní scelovací práce byly zahájeny roku 1903. Po přeměření katastru, vytýčení cest, odhadu bonity a ceny pozemků geometři vypracovali scelovací plán. Koncem září 1904 bylo všech 116 účastníků vybídnuto k nastoupení vlastnictví na nových náhradních pozemcích. Dne 12. 10. 1904 se konala slavnost Odevzdání scelených pozemků. Po scelení se počet parcel v katastru obce snížil z 1878 na 465.
V následujících letech se vyřizovaly námitky nespokojených účastníků scelování. Roku 1909 byl vyložen opravený scelovací plán. V nezáviděníhodné situaci se ocitli sedláci, jimž byly přiděleny podmáčené pozemky (Podpijavčí, Svodnice).
Významnou událost připomínal nejprve jen pamětní kámen. K 25. výročí scelování vyrobil akademický sochař Jan Tříska (4. 12. 1904 Pelhřimov – 24. 9. 1976 Prostějov) sochu mladé venkovanky držící v rukou srp a svazek obilných klasů. Na památníku je vyryt slogan „Pokrok v zemědělství – blahobyt národa“.
Vznik památníku nebyl podle článku z roku 1931 jednoduchou záležitostí. Karel Přemyslovský, místní zemědělec a člen republikánského dorostu, mj. napsal: „…Žádali jsme nejdříve obecní zastupitelstvo o součinnost. Byla nám přislíbena, ale zle jsme s ní pochodili. Naši zástupci museli se ve schůzi obecního zastupitelstva o věc potýkat se socialistickou většinou a konec, průtahy, odklady a pomník měl být pořízen za směšnou cenu asi 500 Kč. Za což bychom mohli pořídit trochu větší hranečník. Nechali jsme proto obecní zastupitelstvo být a řekli, že se postaráme o památník důstojný a ne paskvil, urážející zemědělskou práci. Po důkladném uvážení zadali jsme práci akademickému sochaři Janu Třískovi. Ten vytvořil nám dílo opravdu umělecky hodnotné a vyšel nám i po stránce finanční velice vstříc. Postavili jsme památník na místo, kde byl zasazen první hraniční kámen. Dnes jest to již ve vesnici.“
Odhalení památníku se konalo dne 8. 9. 1929 za přítomnosti Jaroslava Bečáka (9. 5. 1887 Velký Týnec – 4. 2. 1950 Velký Týnec), poslance Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci). Součástí slavnostní akce byly hanácké dožínky a předvedení hanáckých tanců.
Výtvor zhotovený z málo odolného pískovce byl umístěn na rohu Husovy a Prostějovské ulice ve výklenku plotu u domu č. p. 88 (dlouhé desítky let se zde nachází zdravotní středisko). Socha byla poničena působením povětrnostních vlivů, proto byla koncem 20. století restaurována a posléze umístěna na trávník před zdravotní ordinaci manželů Stavělových. Odhalení obnoveného památníku scelování se uskutečnilo 22. 6. 2000 za účasti Oldřicha Dokoupila (ročník 1945), tehdejšího starosty obce, a pár desítek občanů.
Socha venkovanky není jediným výtvorem Jana Třísky v naší obci, další můžeme obdivovat na místním hřbitově. Tříska je autorem mnoha významných sochařských děl, např. pamětní desky k 500. výročí narození Matěje Rejska, busty Jiřího Wolkera (obojí v Prostějově) nebo památníku obětí druhé světové války v Javoříčku.
Použité prameny:
Státní okresní archiv Prostějov, fond MNV Bedihošť, inv. č. 132 (obecní kronika z let 1890–1950)
Použitá literatura:
HUDEČEK, Jan – MLČOCH, Jan: Bedihošť, obrázek minulosti a přítomnosti. Prostějov 1926.
JIRÁK, Petr: Scelování pozemků a jiné zajímavosti z Bedihoště. Právo, příloha Střední a východní Morava, 11. 2. 2012, s. 13.
PŘEMYSLOVSKÝ, Karel: Památník scelování v Bedihošti. In Deset let Župní jednoty republikánského dorostu v kraji Olomouckém 1921–1931. Přerov 1931, s. 60-61.
VAVROUCH, Ladislav: Bedihošť v novém tisíciletí. 725 let obce. Kostelec na Hané 2001.
