Pracovní tábor v Dětřichově u Moravské Třebové vznikl v letech 1940–1941. Byl původně postaven pro stavební dělníky, kteří měli budovat strategickou dálnici Breslau (Vratislav, Wróclaw) – Vídeň. V roce 1942 byl tento tábor přeměněn na porodní tábor pro dělnice z východních zemí. Byly zde vězněny těhotné ženy většinou z Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Polska. V průměru zde živořilo asi 250 těhotných žen a 230 novorozeňat. Mnohé ženy byly ještě nuceny pracovat v táboře nebo u německých sedláků v okolí. Podle zachovaných pramenů se v táboře narodilo 243 dětí a 88 jich zemřelo. Zpočátku byly oběti pohřbívány na hřbitově v sousedním Starém Městě. Dle posledních výzkumů se zde však narodilo vice než 600 dětí a celá jedna třetina jich v táboře zemřela. Skutečný počet obětí je určitě ještě podstatně vyšší, protože po osvobození bylo v lesích kolem tábora objeveno mnoho hrobů.

V roce 1954 potvrdil Jan Dočkal, který za okupace působil jako kněz ve Starém Městě, že po čase nacisté shledali pohřbívání na hřbitově příliš náročným a proto mrtvá těla obětí začali zakopávat v okolních lesích.
Písemná dokumentace o táboře je nedostatečná, patrně byla záměrně zničena, takže skutečná historie této neblahé instituce je stále zastřena rouškou tajemství. Místa utrpení v tomto tichém údolí dnes připomíná jen pomník a pamětní deska. Pomník obětem nacismu byl zbudován na blízkém lesním hřbitůvku r. 1955. O 30 let později, tj. r. 1985 byl zřízen o něco východněji v lesíku na místě někdejšího tábora další pomník v podobě pamětní desky s vysvětlujícím nápisem.
Tábor je v některých materiálech označován jako koncentrační, což je poněkud matoucí. Tento tábor byl ve skutečnosti ohrazen pouze dřevěným plaňkovým plotem bez ostnatých drátů i strážních věží, čímž se lišil od běžných představ o koncentračních táborech, jeho účel však byl velmi podobný.

Text: historie
12.2. 2008 - Aleš Netopil - doplněno podle různých webových stránek