Název vsi vznikl z osobního jména Valterův, tj. dvůr. Dobu jejího založení snad lze klást do průběhu 13. století. Avšak jsou doklady o mnohem dřívějším osídlení tohoto místa – archeologické nálezy kultury se šňůrovou keramikou, žárových hrobů a zbytků laténské kultury.
Neznámý majitel v obci nechal vystavět kostel sv. Václava, připomínaný poprvé roku 1352. V místě domu čp. 3 stával svobodný dvůr s celnicí na Labi. Na táhlém hřebeni na vrchu Hradiště (270 m n. m.) byla doložena signalizační plošina, sloužící k podávání ohňových zpráv. Ves po většinu doby své existence tvořila součásti různých statků, především nedalekého hradu Varty, k němuž patřila nejpozději od roku 1397. Později patřila ke Svádovu, od něhož byla během 18. století oddělena, aby nakonec připadla ke statku Zahořany. Ves odkoupil z bývalého zahořanského panství roku 1846 hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí Českého království a od roku 1869 byla osadou obce Svádov. V letech 1921 až 1980 byla samostatnou obcí, ale od roku 1980 je částí obce Velké Březno. Ve Valtířově se nachází množství zajímavých a mnohdy opomíjených památek či zajímavostí. V prvé řadě se jedná o renesanční kostel sv. Václava a novogotickou hrobku šlechtického rodu Chotků, která se nachází v jeho těsném sousedství. V blízkosti hrobky si také můžeme povšimnout nenápadného pomníku T. G. Masaryka pravděpodobně z 30. let 20. století. Uprostřed prostranství před kostelem můžeme vidět sloup Čtrnácti svatých pomocníků, který sem byl převezen z obce Čachovice, následně zatopené Nechranickou přehradou. Při výjezdu z Valtířova u benzínové pumpy je na okraji lesa malebně usazen kříž tzv. „U Jánika“, který se podařilo díky nadšení místních lidí v roce 2011 zachránit a obnovit. V neposlední řadě stojí za to zmínit Victora Cibicha, který se stal tváří piva Březňák a je pochován na místním hřbitově.Text: historie
30.5. 2013 - Mgr. Kateřina Valešová
|
Přihlášení |
