Čáslavský sněm

Cituji z článku, který je uveden jako zdroj, přesné znění, bez úprav - význam Čáslavského sněmu:

Konal se 3. - 7. června 1421 za účasti Jana Žižky, který byl jedním ze dvou mluvčích táborských husitů. A nebyl to sněm ledajaký, byl to vlastně generální sněm zemí Koruny české, na němž zástupci husitů, české i částečně moravské katolické šlechty po pětidenním rokování přijali Čtyři artikuly pražské jako zemský zákon! Artikuly pražské byly husitský program nápravy křesťanské společnosti.
Dále byla v Čáslavi jmenována dvacetičlenná prozatímní vláda, tvořená zástupci pánů, rytířů a měšťanů, která měla spravovat věci veřejné do 28. září 1421, pokud do té doby nebude zvolen nový král. Na sněmu byli také přítomni zástupci krále Zikmunda Lucemburského, kteří přednesli králův list, kde projevil vůli jednat o artikulech a smířlivě urovnat spor. Byl však označen za "zjevného tupitele pravd svatých" a za nehodného trůnu. Králem zvolen nebyl.
Kvůli neshodám mezi radikálními a umírněnými husity a následným husitským bouřím se však záměry Čáslavského sněmu nepodařilo zcela uskutečnit.

Text: historie
23.3. 2025 - Jaroslav Špiroch

Zdroje
https://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-na-kostelni-namesti-instalovali-pomnik-k-600-vyroci-caslavskeho-snemu.html