Uplynulo více než deset let od doby, kdy císař Zikmund přivedl vojska první křížové výpravy pod horu Vítkov u Prahy a kacířské učení husitů se stále nepodařilo porazit. Ani další tři křížové výpravy nepřinesly žádný úspěch. Naopak, husité začali své myšlenky šířit při "spanilých jízdách" dokonce i za hranice Čech. Tomu bylo třeba učinit přítrž.

Začínal srpen léta Páně 1431. Od Norimberka překročila české hranice další křížová výprava. Na základě papežského pověření ji vedli markrabě Friedrich Braniborský a kardinál Giuliano Cesarini. Křižáci se nejprve bez úspěchu pokusili dobýt husitský Tachov, ale pak se raději obrátili k dalšímu městu husitského svazu, Domažlicím. Cestou loupili a porazili nepočetný houf Chodů, kteří se jim postavili na odpor. Obležené Domažlice netrpělivě čekaly na pomoc. Ta byla brzy na cestě. Pod vedením Prokopa Holého, zvaného též Veliký, vyrazila husitská armáda od Karlštejna a již 13. srpna stála před nedalekým chotěšovským klášterem. Příštího dne kolem 9. hodiny ranní vyjel kardinál Cesarini na návrší severně od Domažlic, aby obhlédl situaci. Nemohl uvěřit vlastním očím. Křižácké oddíly se místo přípravy k boji valily zpět k hranicím. Marné byly rozkazy i prosby. Když se zdálky ozval mohutný chorál Božích bojovníků, byl zmatek dovršen. Ten den, 14. srpna, husité téměř bez boje vyhnali poslední křižáckou výpravu z Čech. Kardinál Cesarini zahodil papežskou bulu, kterou byla výprava vyhlášena, i klobouk a roucho jako odznaky svého postavení a v přestrojení za prostého žoldnéře byl vyveden do bezpečí až u tvrze Opálka na Klatovsku. Po tomto zážitku se stal největším zastáncem vyjednávání s husity.
Návrší u osamělého dvora Baldov ožilo až v 18. století, kdy tu byla vystavěna drobná barokní kaplička zasvěcená Nejsvětější Trojici. Na její zadní straně je dnes vyvěšena historie křížové výpravy. V r. 1931 byl v její blízkosti vybudován mohutný hranolový podstavec zamýšleného památníku. Do jeho bočních stěn byly zazděny kameny z husitských bojišť. Památník měl připomínat 500. výročí bitvy, která se vlastně nekonala, ale v jeho budování se nepokračovalo. V sousedství pouze přibyla mohutná kovová konstrukce telekomunikačního stožáru.
V r. 2007 byl základní kámen památníku poničen vandalským útokem, když z něho byla odtržena a zcizena pamětní bronzová plaketa s nápisem NA VÍTKOVĚ a datací zde svedené bitvy a také měděná schránka se dvěma dózami s prstí hlíny. Po této dehonestaci, která však nebyla zdaleka jedinou, byla pro jeho záchranu a dokončení založena v Domažlicích dne 10. ledna 2009 Společnost pro památník husitské bitvy u Domažlic.
O realizaci nově doplněného pomníku se zasloužil Mgr. Miloš Novotný, domažlický rodák a předseda Společnosti pro památník bitvy u Domažlic. Autorem konečné podoby prstencového obřího žulového kalicha s hmotností 50 tun a o výšce 6 metrů je klatovský sochař Václav Fiala (*1955). Příchozí cesta k husitskému pomníku je nyní lemována sochařskými díly a je opatřena ojedinělou vstupní bránou ze skla a kamene. Tvoří tak s prostranstvím u pomníku naučnou stezku, opatřenou panely s textem v českém, německém a anglickém jazyce.
Pod odkrytou svrchní betonovou deskou prvorepublikového podstavce byl při jeho opravě objeven ústřední základní kámen o hmotnosti kolem 600 kg, který byl opatřen letopočtem svého vzniku a vystaven pro širokou veřejnost. Stalo se tak při svátečním připomenutí odkazu Mistra Jana Husa 6. července 2017 a při jeho očištění v něm byla nalezena měděná schránka s historickými dokumenty, drobnými mincemi a zakládací pamětní listinou. Základní kámen s restaurátorsky ošetřeným odkazem našich předků a také s doplňky ze současnosti byl viditelně osazen do čelní části půlkruhové terasovité přístavby, sloužící k posezení, pietě a meditaci.

Text: historie
9.8. 2022 - Jiří Špaček

Zdroje
( Půvabné vyhlídky na Čechy, SW Travel 2006 a různé webové stránky)