památník Maxmiliány Alsterlové z Astfeldu

Pomník údajně paní Maxmiliany je na velmi slehlé mohyle, každoročním úsilím zemědělců rozvlečené. Byl tam někdo pohřben?
Nápisy jsou opravdu velmi poničené, ale přesto lze část přečíst a interpretovat. Zřetelně se na jedné římse zachovalo jméno "Maxmilianus Alsterl ab Astfeld". Příjmení "Alster" je tedy chybné. Uvedený muž (nikoliv žena) byl pražským právníkem a královským apelačním radou, jak uvádějí soupisy význačných rakouských rodů přístupné i na Internetu a jak je také na nápisu uvedeno. Měl dva syny, oba byli právníci, ale že by měl dceru, se nepíše. Spojka "ab" (nikoliv "von") zpochybňuje jeho šlechtický původ, gramaticky však byla za Rakouska možná. Pověsti o "usmýkané kněžně" dokonce "z Alsteru" (např. Jiří Muk - 1948 "Pověsti jílovské") jsou fikcí. Přesto nelze vyloučit, že tam zahynula žena, ale nápis opravdu potřebuje nově prozkoumat - dříve, než pomník zbourají stavitelé dálničního kruhu. Okolo se již vrtají průzkumné sondy!

Se správností jmen šlechtických rodů to není jednoduché, většina z nich v průběhu dějin používala více pravopisných forem. U tohoto rodu se setkáme s formou Alsterlové či Astrlové, ve tvaru Alsterové jej například uvádí i souborné dílo „Umělecké památky Čech“.
Pomník je pouze připomínkou nějakého neštěstí, není tedy nutné, aby pod ním byla předpokládaná oběť oné události také pohřbena. V rejstříku nemovitých kulturních památek je zapsán pod číslem 16193/2-2255 jako „pomník M. Alsterlové z Astfeldu“.
Paní Maxmiliána není rozhodně „údajná“, šlo o skutečnou osobu. Když někdo nese nějaké jméno, nemusí to nutně znamenat, že se s ním také narodil, zejména ženy se s jedním příjmením narodí a druhé (či třetí, čtvrté atd:) mohou vyvdat, a to je zřejmě i náš příklad. Vámi uváděný apelační rada Maxmilián František Alsterl z Astfeldu byl synem Františka Mikuláše Alsterla a Maximiliány von Kurzbach zu Trachenberg, která podle pramenů zemřela právě v inkriminovaném roce 1706 a tehdy se jistě podepisovala Maximiliana Alsterlová z Astfeldu a ne svým rodným jménem.
Její tragická smrt rozhodně není fikcí, zmiňují se o ní mimo jiné zdroje i obecní stránky a jednoznačným důkazem nehody je i reliéf na památníku znázorňující spřežení s převrženým kočárem.

Pomník údajně paní Maxmiliany je na velmi slehlé mohyle, každoročním úsilím zemědělců rozvlečené. Byl tam někdo pohřben?
Nápisy jsou opravdu velmi poničené, ale přesto lze část přečíst a interpretovat. Zřetelně se na jedné římse zachovalo jméno "Maxmilianus Alsterl ab Astfeld". Příjmení "Alster" je tedy chybné. Uvedený muž (nikoliv žena) byl pražským právníkem a královským apelačním radou, jak uvádějí soupisy význačných rakouských rodů přístupné i na Internetu a jak je také na nápisu uvedeno. Měl dva syny, oba byli právníci, ale že by měl dceru, se nepíše. Spojka "ab" (nikoliv "von") zpochybňuje jeho šlechtický původ, gramaticky však byla za Rakouska možná. Pověsti o "usmýkané kněžně" dokonce "z Alsteru" (např. Jiří Muk - 1948 "Pověsti jílovské") jsou fikcí. Přesto nelze vyloučit, že tam zahynula žena, ale nápis opravdu potřebuje nově prozkoumat - dříve, než pomník zbourají stavitelé dálničního kruhu. Okolo se již vrtají průzkumné sondy!

Se správností jmen šlechtických rodů to není jednoduché, většina z nich v průběhu dějin používala více pravopisných forem. U tohoto rodu se setkáme s formou Alsterlové či Astrlové, ve tvaru Alsterové jej například uvádí i souborné dílo „Umělecké památky Čech“.
Pomník je pouze připomínkou nějakého neštěstí, není tedy nutné, aby pod ním byla předpokládaná oběť oné události také pohřbena. V rejstříku nemovitých kulturních památek je zapsán pod číslem 16193/2-2255 jako „pomník M. Alsterlové z Astfeldu“.
Paní Maxmiliána není rozhodně „údajná“, šlo o skutečnou osobu. Když někdo nese nějaké jméno, nemusí to nutně znamenat, že se s ním také narodil, zejména ženy se s jedním příjmením narodí a druhé (či třetí, čtvrté atd:) mohou vyvdat, a to je zřejmě i náš příklad. Vámi uváděný apelační rada Maxmilián František Alsterl z Astfeldu byl synem Františka Mikuláše Alsterla a Maximiliány von Kurzbach zu Trachenberg, která podle pramenů zemřela právě v inkriminovaném roce 1706 a tehdy se jistě podepisovala Maximiliana Alsterlová z Astfeldu a ne svým rodným jménem.
Její tragická smrt rozhodně není fikcí, zmiňují se o ní mimo jiné zdroje i obecní stránky a jednoznačným důkazem nehody je i reliéf na památníku znázorňující spřežení s převrženým kočárem.