K památníčku Andělíček se váže legenda, kterou nám jako dětem vyprávěli naši prarodiče a jim zase jejich. Zdali je pravdivá, či není to nevím, jak jsem jí slyšel tak jí vyprávím.
Tenkrát když Valašsko plenili Tataři a lidi byli nuceni se skrývat po místních lesích, se i někde poblíž místa kde původně stával Andělíček skrývali lidé z Klobůk a okolí v naději, že ujdou pozornosti tudy projíždějících Tatarů. Mezi těmito skrývajícími se ubožáky, prý byla i jedna žena, která s sebou měla maličké děťátko. A stalo se pak, že když se takto skrývali, zrovna když okolo projížděli Tataři, že to malé se rozplakalo a tím Tatarům prozradilo místo, kde se lidé ukrývali. Tataři pak ty, které se jim podařilo objevit a chytit nemilosrdně povraždili. A tak na památku této smutné tragédie tam pak byl postaven o mnoho let později památníček Andělíček.Text: pověsti
10.1. 2007 - George Párátko; vyprávění prarodičů
|
Přihlášení |
