Mauzoleum v Halikarnassu nebo též Mausólova či Maussóllova hrobka byla monumentální hrobka, kterou dal vybudovat perský satrapa Mausólos se svou ženou a sestrou Artemísií v letech 353–350 př. n. l. v Halikarnassu. Podnět pro výstavbu Mausolea měla vydat Artemísia, manželka satrapy Mausóla, který byl vládcem Kárie v letech 377–353 př. n. l. Po Mausólově smrti Artemisia ve stavbě pokračovala, sama se však jejího dokončení nedožila. Umělci na stavbě pokračovali proto, že již při její realizaci tušili, že je toto dílo proslaví. Dokončená stavba byla považována za triumf estetiky a jako taková byla Antipatrem ze Sidónu zařazena do seznamu Sedmi divů světa. Jako architekti jsou uváděni Satyros a Pýtheos. O tom, kdo tvořil výzdobu, nás informuje Plinius starší. Na východní straně to byl Skopás, na severní Bryaxis, na jižní Timotheos a na západní Leochares. Zmiňuje se také o pátém umělci, Pythovi, který měl vytvořit mramorové čtyřspřeží. Ze záznamů je známo, že v 10. století n. l. hrobka ještě stála. Ve 12. století ji však zčásti zničilo zemětřesení. Paradoxně tím bylo před křižáky zachráněno několik soch, které byly zasypány. Křižáci začali hrobku rozebírat pro stavbu hradu proti Turkům, čímž byla dokončena její zkáza. Nicméně Bodrum padl do rukou Turků až v roce 1522. V současnosti jsou na místě hrobky archeologické vykopávky a malé muzeum. Stavba byla tak velkolepá, že slovo mauzoleum přešlo do obecného jazyka jako označení pro jakoukoliv velkou hrobku, ačkoli původně spojení slov Mausól - eion znamenalo stavba věnovaná Maussólovi.

Text: historie
5.11. 2022 - Pavel Vítek

Zdroje
http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1850