Kristiánov

Sklářská osada Kristiánov se nacházela v Jizerských horách, severovýchodně od Bedřichova, na úpatí Černé hory v nadmořské výšce 800 m. V polovině 70. let 18. století tu vystavěl sklářský podnikatel Johann Leopold Riedel sklárnu, kolem níž vyrostla osada, kterou tvořil ještě panský dům, několik chalup sklářů, hřbitov a škola. Na počest majitele libereckého panství hraběte Christiana Philippa Clam-Gallase, který pozemek pro založení sklárny poskytl, byla osada nazvána Christianstal–Kristiánov.

Pec kristiánovské sklárny byla poprvé roztopena na Tři krále (6. ledna) 1776, první sklo utaveno dne 17. ledna. Zpočátku zhotovovala užitkové sklo, od konce 18. století se však začala věnovat zejména výrobě skleněných bižuterních polotovarů (tyče, tyčinky a trubičky). Po r. 1800 sklárna díky nepříznivé obchodní situaci a silné konkurenci pouze přežívala. Krizi ale díky bižuterní konjunktuře překonala a od konce třicátých let opět prosperovala. Postupně se proto začala měnit i její podoba, což vyvrcholilo mezi lety 1853–1865, kdy prošla celkovou modernizací, při níž byla protažena hala sklárny, přistavěna druhá pec, tažírny a nakonec třetí pec. V r. 1874 pak byl přímý otop pecí dřevem nahrazen dřevoplynem. Přesto ale sklárna vzhledem ke své poloze začala ztrácet na významu. Po r. 1881 pracovala jen velmi omezeně. Proto, když dne 7. srpna 1887 lehla popelem, již nebyla obnovena. V r. 1881 Riedelové z Kristiánova odešli. Novým majitelem osiřelého panského domu se r. 1890 stal hrabě Franz Clam-Gallas a po něm r. 1929 Klub československých turistů. Mezi lety 1887–1933 budova sloužila jako místo bezplatného letního ozdravného pobytu chudých dívek z libereckého německého horského spolku, poté jako turistická ubytovna. V létě r. 1938 panský dům zabrala československá armáda a dne 4. října do základů vyhořel. Z původní osady tak zůstala do dnešních dnů jen tzv. Liščí bouda, původně domek skláře Fuchse, posléze hospoda, dnes č.p. 52. Dle dohody o převodu správy národního majetku z 8. a 9. dubna 1963 převzal objekt Československý stát a předal jej do správy Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Roubená stavba byla poté opravena a byl zde zřízen Památník sklářství v Jizerských horách, který se otevřel veřejnosti v r. 1964. Další částečná rekonstrukce proběhla v letech 1987–1988. Po řadě těchto oprav sledujících prostou záchranu objektu se v r. 2016 konečně „Liščí bouda“ dočkala celkové rekonstrukce. Areál Kristiánova včetně místního hřbitůvku je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Text: historie
27.10. 2009 - Luděk Draštík