Husův kámen

Hussenstein, Kostnice, Konstanz

Jan Hus (žil asi1370-1415) byl římskokatolický kněz, náboženský myslitel a vysokoškolský pedagog. Od roku 1398 působil na pražské univerzitě, kde byl v letech 1409–1410 rektorem. Otevřeně kritizoval mravní úpadek katolické církve, byl proto prohlášen za kacíře. V roce 1411 byl exkomunikován. V letech 1414-1418 se v Kostnici konal církevní koncil, který řešil papežské schizma a reformu církve. Koncil svolal vzdoropapež Jan XXIII. (1410-1415). Zahájili jej legáti papeže Řehoře XII. (1406-1415). Zúčastnil se jej také římský král Zikmund Lucemburský (1411-1437), který byl zároveň uherským a chorvatským králem (1387-1437). Později se stal také českým králem (1419-1437) a římským císařem (1433-1437). Jan Hus přicestoval do Kostnice 3. listopadu 1414. Chtěl před koncilem obhájit své učení. Od samého začátku s ním ale koncil vedl soudní řízení za herezi. 28. listopadu 1414 byl v Kostnici zatčen a uvězněn. Česká šlechta považovala Husovo zatčení za porušení Zikmundova ochranného glejtu. Ten ale chránil Jana Husa pouze cestou do Kostnice. Na církevním koncilu neměl král žádnou pravomoc. Zikmund marně žádal o jeho propuštění. Dosáhl alespoň zlepšení jeho vězeňských podmínek a právo na veřejné slyšení. Jan Hus dostal tři veřejná slyšení 5., 7. a 8. června 1415. Zasedání předsedal kardinál Petr z Ailly. 20. června bylo Husovo učení koncilem formálně zavrženo. Jan Hus byl opakovaně žádán, aby své učení odvolal. To ale opakovaně odmítal. 6. července 1415 byl jako kacíř odsouzen a zbaven kněžského úřadu. Byl poté vyveden za město, kde byl na hranici upálen. Popel z hranice byl i s jeho ostatky vhozen do Rýna, aby se jeho přívrženci nemohli scházet u jeho hrobu. 30. května 1416 potkal stejný osud i jeho přítele, českého filozofa a teologa Jeronýma Pražského.

Pravděpodobné místo Husova upálení bylo ve středověku koňským mrchovištěm. Ve 2. polovině 19. století se stalo cílem českých národních poutí. První pokus o zřízení pomníku zhatil v roce 1834 rakouský kancléř Metternich. Pomník byl nakonec odhalen v roce 1862. Stal se jím bludný balvan, který byl vytažen z Bodamského jezera při stavbě železnice. Na balvanu jsou dvě kartuše se jmény Jana Husa a Jeronýma Pražského. Jména jsou napsána v němčině. Pod jmény jsou data jejich upálení.

Text: historie
1.9. 2025 - Pavel Semple

Zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Hus
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostnice_(m%C4%9Bsto)
https://shmp.cz/hushaus.html