Staré šance

Alte šance, šance Pod Valmi

Popis šancí

Stavba šancí je orientována přesně ve směru sever-jih. Tvarem se šance blíží čtverci o stranách přibližně 50 x 50 m se dvěma čtyřúhelnými bastiony vystupujícími z obvodu jižní strany, tvořících tzv. kleště. Právě mezi těmito bastiony lze dle vyobrazení pevnosti na starých mapách očekávat vstup do šancí. Tato jižní strana s oběma bastiony je nejzachovalejší z celé lokality. Právě kolem této strany se nejlépe zachoval i příkop s pravidelným valem. Při jz. nároží západního bastionu se v příkopu nachází menší mokřina. Částečně se příkop táhne i podél západní strany, a to asi do její 1/2;, val se táhne jen do 1/3 délky západní strany. Ve zbylé části západní strany je příkop i val porušen lesní cestou, která se k šancím přibližuje. Severozápadní nároží šancí je dobře zachováno, stejně jako příkop kolem celé délky severní strany lokality. Částečně i val, který však na vnější straně splývá s terénem. Severovýchodní nároží je zachováno, avšak příkop a val kolem něj je setřen terénními úpravami, stejně jako kolem severní poloviny východní strany. V jižní třetině východní strany vystupuje z půdorysu šancí trojúhelníkovitý výběžek, který jaksi nezapadá do pravidelného půdorysu šancí. Tento výběžek je částečně obehnán příkopem. Tato anomálie však nemusí být zaručeně původní, ale může být způsobená pozdějšími terénními destrukcemi. Situace v této části šancí, není z důvodu extrémně husté vegetace zcela jasná. Vnitřní plocha šancí je zcela rovná, bez terénních anomálií. Obvod samotných šancí je na jižní straně lemován zachovalým korunním valem, stejně jako jižní části navazující západní a východní strany. Částečně je tento korunní val zachován i ve středu severní strany. Při severovýchodním nároží šancí byl v jejich ploše v současné době postaven radiotelekomunikační odražeč obehnaný drátěným plotem. Právě stavba tohoto zařízení mohla setřít val a příkop na východní straně.

Text: historie
16.8. 2006 - Jan P. Štěpánek

Zdroje
Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006)