Podobné opevnění v kraji byly budovány za účelem ochránění obchodních cest (jablunkovský průsmyk). V tomto případě šlo o obchodní cesty z Frýdlantu do Frenštátu a dál na Valašsko a Uhry a o cestu údolím Ostravice také do Uher. Datovat by se dal vznik těchto opevnění do doby, kdy hrozily turecké válečné výpravy a ataky ze strany Maďarů, čili do konce 16. až 17. století. Stálou posádku zde tvořili tzv. zemské milice (valaští hajduci), kteří od panstva dostali mnohé výsady a práva. S rozvojem vojenské techniky přestávaly šance sloužit svému účelu a postupně zanikaly.
Frýdlantské šance byly pravděpodobně narychlo vystavěny před rokem 1680, či v tomto roce, před hrozícím nebezpečím v podobě maďarských povstalců (tzv. kuruců). Ti nakonec městečko Frýdlant i s rodícími se hamry vyplenili.Text: historie
4.5. 2005 - Jan P. Štěpánek
|
Přihlášení |
