Šance na vrchu Komorovský grúň (732 m n. m.) byly vybudovány patrně v polovině 17. století v souvislosti s opevňováním regionu v době třicetileté války. Pro výstavbu šancí byl zvolen strategicky výhodný odlesněný dvouvrcholový hřeben západo-východní orientace (západní vrchol 668 m n. m. a východní 669,8 m n. m.) vybíhající z masivu hory Gírová (839 m n. m.).
Vlastní objekt byl vystavěn dle mapových podkladů v severním či severovýchodním sousedství západního z vrcholů. V době 17. až 19. století, kdy byly vrcholové partie odlesněné, lze očekávat přímou viditelnost z místa na šance Kempa a Sušanské nad středem Bukovce na severu a na druhé straně se šancemi v Hrčavě. Toto geniální přímé propojení umožňovalo v jeden moment kontrolu nad komunikací z Polska jdoucí údolím říčky Olše v severní části Bukovce a nad cestami v údolí říčky Čierňaky v dnešním Slovensku (někdejším Uhersku). Je možno předpokládat i vizuální spojení se šancemi v lokalitě Bařiny na jižních svazích Gírové. Pro podobu šancí na Komorovském grúni byl zvolen typ pevnosti zvaný reduta – tj. pravidelná obdélná či čtvercová pevnost vymezená násypem valu (zpevněného kamennou zdí či dřevěnou palisádou), kterou obíhal příkop. Uvnitř šancí byl snad jednoduchý dřevěný objekt boudy, která sloužila jako zázemí pro stálou vojenskou posádku o několika lidech (od 3 do 6 osob). Vnitřní nároží mohla být vybavena plošinami pro postavení děl a rampami na ně. Vstup do objektu byl veden od jihu, kudy zřejmě již od 17. století vedla hřebenová cesta z Gírové (Mostů u Jablunkova s hlavní pevností). Fakticky objekt šancí v podobě valů a příkopů existoval ještě v první třetině 19. století. Byl již však vojensky nevyužívaný a nedlouho po tomto datu definitivně zaniká. Přispěla k tomu i skutečnost, že již na počátku 19. století se v těchto končinách začínají objevovat první drobné pasekářské usedlosti a odlesněné hřebeny a svahy jsou využívány jako paseky, louky a drobná políčka. Těm patrně padly za oběť i zdejší, na poměrně plochém a tím pádem i dobře přístupném hřebeni situované šance. Snahou o přesnou lokalizaci objektů šancí v terénu samém bylo zjištěno toto: šance je třeba hledat na odlesněném plochém hřebeni lokality osady zvané Komorovský grúň, vzdálené 1,65 km vzdušnou čarou severně od Hrčavy a přibližně stejnou vzdálenost jižně od centra Bukovce. Ze středu Bukovce sem vede červená turistická trasa, od hraničního přechodu v Bukovci zelená a z Hrčavy žlutá. Vede sem i místní drobná asfaltová komunikace z Bukovce i z Hrčavy. Je třeba neplést si lokalitu osady Komorosvký grúň s polohou Komorovský grúň (732 m n. m.), která se nachází asi kilometr západněji. Lokalita vlastních šancí se nacházela v těsném severním sousedství vrcholové asfaltové cesty. Na západě šance přibližně vymezovala přístupová komunikace z asfaltové cesty k moderní retranslační stanici. Zde, v tomto komunikací vymezeném prostoru, lze zaniklý objekt šancí očekávat. Dnes se zde nachází drobné obdělávané pole a žádný terénní náznak nesvědčí o existenci opevněného objektu. Povrchovou prospekcí byl získán soubor několika drobných úlomků keramiky časově zařaditelný do 17. až 18. století, což potvrzuje existenci šancí.Text: historie
27.2. 2013 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
: Šance na Komorovském grúni a Džolku, in Archeologie Moravy a Slezska, Informační zpravodaj ČAS, VIII. ročník, 2008
|
Přihlášení |
