Hadriánova zeď byla postavena na příkaz císaře Hadriána, který navštívil provincii Britannia roku 122. Jejím účelem bylo chránit říši před Pikty na severu. Délka zdi byla 80 římských mil (73 mil současných) a vedla od východního pobřeží ostrova k pobřeží západnímu. Původně byla zeď stavěna ze dřeva a hlíny ve svém západním úseku, to se však brzy změnilo a celá byla postupně vystavěna z kamene. V rozestupu jedné římské míle stály při zdi tzv. Mílové hrady (milecastles) pro malou posádku. Mezi dvěma mílovými hrady pak stály v pravidelném rozestupu dvě strážní věže. Jižně od Hadriánovy zdi postavili Římané po celé její délce vallum, dva paralelní valy s mezilehlým příkopem. Odstup od zdi kolísá od desítek metrů až ke stovkám metrů, v závislosti na terénu. Jeden podélný příkop a před ním navršený val se pak nacházely také před zdí.
Na stavbě Hadriánovy zdi se podílely všechny tři legie v té době na ostrově přítomné. Stavba trvala něco málo přes deset let. V roce 142 byla tato zeď na přibližně dvacet let opuštěna, když se Římská říše pokusila za Antonia Pia posunout své hranice dál na sever. V té době byla na severu stavěna Antoniova zeď. Po roce 160 se ale hranice vrátila na Hadriánovu zeď, která zůstala severní výspou říše až do jejího zániku v 5. stol. Celá Hadriánova zeď je od roku 1987 na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.Text: historie
30.11. 2013 - Pavel Semple
Zdroje
(David Breeze, 'Hadrian's Wall', English Heritage, 2009)
|
Přihlášení |
