Hadriánova zeď byla postavena na příkaz císaře Hadriána, který navštívil provincii Britannia roku 122. Jejím účelem bylo chránit říši před skotskými kmeny na severu. Ke zdi byly v pravidelném rozestupu jedné římské míle přistavěny mílové hrady. Tyto malé pevnosti byly určeny pro posádky ve službě na zdi. V každém mílovém hradě mohlo sloužit odhadem 20-30 vojáků z pomocných sborů (auxilia). Posádka z každého mílového hradu střežila přilehlý úsek zdi.

Označení mílový hrad použil poprvé formálně Robert Smith v roce 1708. Místní lidé je ale používali mnohem déle. Číselné označení mílových hradů od východu k západu čísly 1 až 80 vymyslel John Collingwood Bruce na konci 19. století. Mílové hrady mají kromě čísla většinou i jméno. Jaký systém označení měli Římané dnes není známo. Archeologický výzkum mílového hradu 37 proběhl v letech 1853, 1907, 1933 a 1988-1989. V roce 1853 byl nalezen druhotně použitý roh pamětní desky z doby založení Hadriánovy zdi. Poblíž byly nalezeny dva kamenné oltáře zasvěcené bohu Jupiterovi a místnímu bohu Cocidiusovi. Celá Hadriánova zeď je od roku 1987 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Mílový hrad 37 udržuje státní památková péče English Heritage.

Text: historie
8.1. 2024 - Pavel Semple

Zdroje
(https://en.wikipedia.org/wiki/Milecastle#Gateways a https://en.wikipedia.org/wiki/Milecastle_37)