Mohutný zděný objekt ve tvaru lunety měl původně čtyři linie obrany vzájemně oddělené suchým příkopem. Vnější obranu tvořilo předpolí s krytou cestou a podzemním systémem zděných minových chodeb přístupných ze střelecké galerie v obvodové zdi vnějšího příkopu. V čelní části fortu se nacházel minový systém vybudovaný ve dvou úrovních, jehož horní část tvořil systém vzájemně propojených naslouchacích chodeb. Ve druhé linii obrany se nacházela kasematní hradba se třemi příkopovými kaponiérami. Ve třetí linii byl mohutný, téměř 19 metrů široký podkovovitý val a ve čtvrté linii byl dlouhý kasematový objekt zvaný retuint. Týl fortu byl zajištěn objektem ve tvaru bastionu.
Forty na Tabulovém a Šibeničním vrchu jsou oba téměř shodné, v Evropě však nemají obdobu a nejsou ani součástí fortového věnce budovaného později kolem celé olomoucké pevnosti. Proto také nejsou označeny římskými čísly jako ostatní olomoucké forty. Jejich názvy jsou odvozeny od německých názvů kopců, na nichž byly vybudovány, fort Tafelberg se dá tedy přeložit jako fort Tabulový vrch.Text: popis
28.3. 2016 - Luděk Vláčil
Zdroje
informační tabule
|
Přihlášení |
